Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách na jihozápad od Prahy. Jsou tvořeny prakticky jednolitým pásem lesních hvozdů, nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m) a jen o něco nižší je Praha (862 m) s věží meteoradaru ČHMÚ.
vrchol Praha
Nejzajímavější částí Brd jsou Střední Brdy - bývalý Vojenský újezd Brdy. Ten sloužil k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Jeho historie začala ve 20. letech 20. století, kdy ministerstvo obrany Československa zřídilo novou dělostřeleckou střelnici kvůli zvyšování počtu dělostřelectva a modernizace výzbroje. Vybudovala se střelnice, kasárna a a vykácela se plocha lesa pro vybudování nových cílových ploch - Jordán a Tok. Pro zkoušky odolnosti betonu vybudovali na Jordánu v roce 1935 železobetonový pěchotní srub. Během druhé světové války byl vojenský prostor v Brdech přejmenován na Truppenübungsplatz Kammwald. Tehdy vzniklo letiště pod kopcem Hejlák, obrovská betonová plocha uprostřed lesa.
dopadová plocha Jordán
Od roku 1950 se vojenský újezd rozšiřoval - byla vybudována tanková střelnice, radarová stanice a kasárna pro velitelství. Od roku 1968 byl na území vojenského újezdu rozmístěn i útvar sovětské armády. Většinu plochy tvořil les, v kterém probíhala vojenská cvičení a výcvik dělostřeleckých a leteckých posádek.
Brdy
V 90. letech 20. století se objevily snahy o zrušení újezdu či zmenšení vojenské plochy, o vyhlášení chráněné krajinné oblasti a o zpřístupnění Brd turistům. K úplnému zrušení Vojenského újezdu Brdy došlo k 1.1.2016. Až na posádkové cvičiště Jince byl bývalý vojenský újezd zpřístupněn veřejnosti. Pyrotechnická očista vojenského prostoru začala v roce 2012 a skončit měla v roce 2017. Jisté ale je, že Brdy nikdy od munice úplně čisté nebudou. Je zde opravdu spousta těžko přístupných ploch a courat by se mělo jen po značených cestách. Povrchový sběr není dostačující a hloubková asanace je nejen finančně náročná, ale zničila by zdejší ekosystémy.
Padrťské rybníky
Žádné bufety či restaurace, velké vzdálenosti, žádná oficiálně povolená nocoviště a naprostá většina turistických tras vede po asfaltových komunikacích. Pro cyklistiku v pohodě, ale pro pěšáky zřejmě občas problém.
Brdy
Když jsme si za cíl letošní rodinné dovolené zvolili právě Brdy, zbývalo vyřešit, kde se ubytovat. Rožmitál pod Třemšínem se nám jevil jako východisko z hlediska polohy pro cyklovýlety téměř dokonalý a tak jsme si zarezervovali pobyt se snídaní v penzionu Panský dům na Náměstí. Až poté jsme sice zjistili, že jeho provozovatelem je Arcibiskupství pražské, ale to by nakonec vlastně mohla být výhoda - bude tam klid. A byl :-) Ale v pokoji s křížkem na zdi a s Biblí v nočním stolku jsme spali poprvé.
Penzion Panský dům
Jednotlivá místa dostanou prostor na své vlastní stránce, na tuto přidám jen pár fotografií samotného Rožmitálu.
Na kostel sv. Jana Nepomuckého jsme měli výhled přímo z penzionu, takže jej máme zachycený jak za deště, tak za podvečerního sluníčka :-)
kostel sv. Jana Nepomuckého
Socha sv. Jana Nepomuckého zdobí most přes Jalový potok.
sv. Jana Nepomucký
Rozhledna z bývalé trafostanice u rybníka Kuchyňka je součástí Podbrdského muzea.
sv. Jana Nepomucký
Dominantou města je zámek Rožmitál. Původně blatný hrad nechal v polovině 13. století postavit Oldřich z rodu Buziců. Podle pověsti byl obklopen šípkovými keři, což možná dalo podnět ke vzniku názvu Rosenthal, což bylo později počeštěno na Rožmitál.
zámek Rožmitál pod Třemšínem
O zchátralý rožmitálský zámek se stará dobrovolný spolek, příležitostně jej zpřístupňuje a takovou prohlídku jsem si nemohla nechat ujít.
zámek Rožmitál pod Třemšínem
A ještě pár snímků z výšky:
Rožmitál pod Třemšínem
1/ Rožmitál - tato stránka
2/ Rybova mohyla, Třemšín, rozhledna Na Skále nad Železným Újezdem, Marásek
4/ Vysoká u Příbramě, bývalý důl Rudolfka a Řimbaba, Pilská nádrž, Skelná Huť
5/ dopadová plocha Jordán, zříc. hradu Valdek, Jindřichova skála, lovecký zámeček Tři Trubky
6/ zámek Blatná, zámek Březnice, železná Panna Marie