... na kole, pěšky či autem ... fotky, zážitky, odkazy, zkušenosti ...

Brdy 4.-10.7.2022

nejvyšší ryze české pohoří v České republice na e-kolech

vrchol Praha a Padrťské rybníky

Vrchol Praha je s nadmořskou výškou 862 m druhým nejvyšším vrchem v Brdech. Ale při pohledu z Rožmitálu máme před sebou vysoký a dlouhý hřeben a nebýt toho, že nejvyšší bod vyznačuje 58 m vysoká věž meteoradaru, nebyl by z trojice s Malým Tokem (843 m) a Plešcem (786 m) nikterak výrazný - jak se dostaneme z Nepomuku nahoru, budeme mít vyhráno.

Rožmitál pod Třemšínem - Dubinka - Nepomuk - Planýrka - Pod Plešcem - Malý Tok (843 m) - Praha (862 m) - Přední Záběhlá - Zadní Záběhlá - Padrť - Dolejší padrťský rybník - Hořejší padrťský rybník - Buková - Věšín - Starý Rožmitál - Rožmitál pod Třemšínem, cca 33 km

Nahoru vyjíždíme po Planýrce.

nad Nepomukem

pod Malým Tokem

Radar udělal z vrcholu Praha jeden z nejsnáze identifikovatelných vrchů v Brdech. Věž je veřejnosti nepřístupná a ta současná, která nahradila předcházející zařízení, byla postavena v roce 2000.

Praha

Samotný vrchol s vrcholovou knihou je severně od věže a vede k němu turistická odbočka.

vlastní vrchol

Další odbočka je vyznačena k vyhlídce u zbytků německého radiomajáku - z okraje svažité mýtiny se otevírají pohledy daleko do kraje a směrem na Padrť.

zbytky radimajáku

z vyhlídky

Během druhé světové války si zde Němci vybudovali naváděcí radarovou stanici pro letouny Luftwaffe jménem Pegasus Y, jehož srdce tvořily zaměřovače Freya EGON. Ve své době představovala vrchol technologických možností a využívala toho, že Praha má poměrně rovné temeno obdélníkového tvaru o rozměrech cca 800x600 metrů. Z údajů o směru a vzdálenosti bylo možné určit pozici letounu, přičemž dosah signálu činil přibližně 300 km a vzdálenost byla změřena s přesností na 300 m.

Pozůstatků po německé stanici lze v okolí vrcholu najít mnohem víc - mohutné železobetonové patky stožárů, zbytky okopů a úkrytů, zbytky kabeláže, dřevěných konstrukcí i kovových dílů. Ale i v Brdech neustále pracuje pověstný zub času. Za pár let zbude už jen ten válečný beton.

Přidám ještě pár snímků z výšky. Smutný je pohled na to, jak tady zapracoval kůrovec. Právě tady kolem Prahy řádil zatím nejvíce :-(

Praha

Pokračujeme směrem k Záběhlé. I tady si kůrovec užil:-(

z Prahy k Přední Záběhlé

Záběhlá (přezdívaná také Mozolov) je zaniklá ves, která se nacházela 10 km severozápadně od Rožmitálu pod Třemšínem v nadmořské výšce okolo 600 m pod vrchem Kočka (789 m). Ležela při jediné silnici přetínající Brdy z Rožmitálska na Plzeňsko a dělila se na Přední Záběhlou, Zadní Záběhlou a osadu Budy. Poprvé bylo její obyvatelstvo vysídleno v době protektorátu, podruhé v minulém režimu. Když bylo rozhodnuto v roce 1951 o rozšíření vojenského újezdu Brdy, obyvatelstvo bylo vystěhováno a vesnice v roce 1953 srovnána se zemí a území se stalo součástí tankové střelnice. Stejný osud potkal i obce Kolvín, Padrť, Hrachoviště a Velcí - celkem cca 1250 původních obyvatel si muselo hledat nový domov. Jejich historie je podrobně popsána na několika webech - mne zaujal článek na webu ObjevBrdy.cz s historickými obrázky Záběhlé v letech 1914 až 1952.

Padrť

U rybníků Výtažník, Šindelka, Gricák a Ledvinka na Klabavě, dříve místně nazývané jako Padrťský potok, kdysi stávaly mlýny a hamry.

Padrťské rybníky je souhrnný název pro dvojici rybníků, které leží v široké kotlině, nazývané též Padrťské údolí. Byly založeny v 16. stol. jako vodní rezervoár pro plavení dřeva pro hutě a dnes patří k nejcennějším součástem Chráněné krajinné oblasti Brdy a koupání je zde zakázáno.