Brdy 4.-10.7.2022
nejvyšší ryze české pohoří v České republice na e-kolech
Vysoká u Příbramě a bývalý důl Rudolfka
Den opět začal v penzionu skvělou snídaní a naplánován máme další pohodový cyklovýlet přímo z Rožmitálu.
Rožmitál pod Třemšínem - Vysoká u Příbramě - Bohutín - Rudolfka - Řimbaba - Pilská nádrž - Skelná Huť - Planýrka - Nepomuk - Buková - Věšín - Starý Rožmitál - Rožmitál pod Třemšínem, cca 38 km
V zámku Vysoká u Příbramě pobýval hudební skladatel Antonín Dvořák (1841-1904), jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů a světově nejhranější český skladatel vůbec.
Vysoká u Příbramě
Nedaleké Rusalčino jezírko jej inspirovalo k Rusalce, jeho nejznámější opeře.
Rusalčino jezírko
Intenzívní hornická činnost zanechala v oblasti kolem Bohutína nesmazatelné stopy. "Důl korunního prince Rudolfa (Rudolfka)" byl založen v roce 1878 na těžbu stříbrných, olověných a zinkových rud. Postupně se stal hlavním dolem bohutínského revíru, v 19. století byl jedním z největších dolů na Příbramsku. Po smrti generála Štefánika byl přejmenován na Důl generála Štefánika (také jen Štefánik) a v roce 1950 dostal jméno "25. únor". Jeho zařízení bylo tehdy zmodernizováno a stará nevyhovující těžní věž byla nahrazena novou železobetonovou věží. Důl byl hluboký 1199 metrů a jeho činnost byla definitivně ukončena r. 1978, čímž byla zcela ukončena těžba v této oblasti.
Železobetonová věž dnes funguje jako rozhledna.
Rudolfka
v pozadí Příbram
Bohutín
Součástí Bohutínského rudního revíru je i Důl Řimbaba, původním jménem Důl Božího požehnání. Jedná se o jednu z nejmenších šachet bohutínského rudního revíru, která byla v aktivním provozu v letech 1843–1900. Těžily se zde polymetalické rudniny s obsahem olova a stříbra. Po likvidaci hornické činnosti v revíru Bohutín byl důl odsouzen k postupnému chátrání a devastaci, ale od roku 2006 zde začal působit občanské sdružení Spolek Řimbaba - starají se o regionální muzeum a zpřístupňují bývalou ocelovou těžní věž jako rozhlednu.
Důl Řimbaba
Po vydatném stoupáku v Kozičíně pokračujeme již pozvolna okolo hájenky u Slaniny k Pilské nádrži.
nad Kozičínem
Pilská nádrž byla budována v letech 1849-1853 jako zdroj vody pro příbramské doly a hutě. Dnes je rezervoárem pitné vody pro příbramskou aglomeraci a svým objemem je největším vodním dílem v Brdech.
Pilská nádrž
Vydatnost pramene Pilka sleduje ČHMÚ.
Pilka
Skelná Huť leží na jihovýchodním svahu vrchu Brdce v nadmořské výšce cca 715 m. V současnosti jsou zde k vidění rozsáhlé lesní louky, ale stávala zde v minulosti sklárna. Vzniku sklárny nahrála roku 1749 větrná smršť - polomy byly zdrojem levného palivového dřeva pro provoz sklářských pecí. Po zrušení skláren zde zůstala jen myslivna a ta byla zbořena po zřízení střelnice ve 20. letech minulého století.
Skelná Huť, křižovatka lesních cest
Pokračujeme Brdeckou cestou stále po hladkém asfaltu.
studánka Pod Brdeckou cestou
Na rozcestí U obrázku to už poznáváme, tady jsme byli včera - sjedeme dolů do Nepomuku Planýrkou a do Rožmitálu už to bude vlastně pořád z kopce.
Rozcestník:
2/ Rybova mohyla, Třemšín, rozhledna Na Skále nad Železným Újezdem, Marásek
4/ Vysoká u Příbramě, bývalý důl Rudolfka a Řimbaba, Pilská nádrž, Skelná Huť - tato stránka
5/ dopadová plocha Jordán, zříc. hradu Valdek, Jindřichova skála, lovecký zámeček Tři Trubky
6/ zámek Blatná, zámek Březnice, železná Panna Marie