Brdy 4.-10.7.2022

nejvyšší ryze české pohoří v České republice na e-kolech

 

dopadová plocha Jordán a zříc. hradu Valdek

 

Dnešní trasa bude nejdelší a s největším převýšením.

 

Rožmitál pod Třemšínem - Zalány - rozc. Bor - rozc. Bártův dub - dopadová plocha Jordán - býv. letiště pod Hejlákem - zříc. hradu Valdek - Neřežín - Malá Víska - Jindřichova skála - Jinecká Baština - dopadová plocha Tok - rozc. Bártův dub - zámeček Tři Trubky - Padrť - Červený lom - Nepomuk - Rožmitál pod Třemšínem, cca 65 km

Kamenný kříž s vytesaným nápisem "Bůh můj všudy útěcha má" nechal postavit v roce 1863 při cestě ze Zalán na bývalou hájovnu Bor lesmistr František Emanuel Kranz.

Na křižovatce s Jeřábeckou visí obrázek U Vojáka.

Na rozcestí u Bártova dubu už jen svatý obrázek Panny Marie upomíná na kdysi důležitou křižovatku na pomezí zbirožsského, hořovického a dobříšského panství. Ale ten současný dub není tím, u kterého se v roce 1648 sešel brdský lid, aby se ukryl před nájezdy Švédů :-)

Bývalá vojenská cílová plocha Jordán, která se rozkládá na severních svazích Jordánu (826 m), ve východních svazích Dlouhého vrchu (775 m) a západních a severních svazích vrchu Houpák (794 m) dnes patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Brd. Ze tří samostatných dopadových ploch dělostřelecké střelnice byla vykácená jako první a to v roce 1930.

Testovaly se zde prvky československého opevnění - v roce 1936 zde byl vybudován pěchotní srub CE s využitím nové receptury betonu - jde o stejný typ opevnění, jaký vznikal ve 30. letech podél československých hranic. V něm bylo testováno vybavení a výzbroj a zároveň byl podroben ostřelovacím zkouškám. Objekt byl testován na zásahy z děl různých ráží a byl sice poškozen, ovšem ustál i opakovaný zásah tehdy našeho nejsilnějšího děla s kalibrem 30,5cm. Jordán CE nebyl jediným testovacím objektem. Dva lehké objekty vz.36. při testování v roce 1936 dopadly o poznání hůře a rozmetány byly i dva zkušební lehké objekty vz.37.

Pevnostních staveb je na ploše více, další vzhledu "piksle" vystavělo nacistické Německo pro pozorování paleb nebo jako strojovny pro tahání terčů. Některé objekty pak byly vybudovány až po 2. svět. válce.

Je přístupná pouze po značených zpevněných komunikacích, neboť se zde stále nachází velké množství nevybuchlé munice. Celá oblast "dělostřelecké střelnice" sloužila nejen pro dělostřelectvo, ale i pro nácvik leteckého bombardování. Probíhal zde výcvik střelby z kanónů, houfnic, raketometů, minometů, kulometů, ale používaly se zde i protitankové řízené střely, pancéřovky a lafetované letecké zbraně (kanóny, raketomety).

Všudypřítomné krátery budí respekt a rostlinstvu dominují březové porosty, vřes, borůvka a brusinka. Zdejší ekosystém vřesovišť a kamenných polí, který zde za několik desítek let vzniknul, odpovídá spíše vysokohorským oblastem. Nutno vzít v úvahu, že zdejší ekosystém vytvořila vojenská činnost, otázkou tak je, jak bude vše vypadat za pár let, až plocha začne zarůstat. Výhledy jsou odsud zatím opravdu parádní. Lze dohlédnout až na Krušné hory či předměstí Prahy.

Hejlák, obrovská plocha zpevněná betonovými panely, je bývalé vojenské letiště a následně shromaždiště vojenské techniky. Němci ho zbudovali někdy okolo roku 1942 pro potřeby vojenského výcviku. Přistávací plocha je výrazně skloněná, což spolu se skutečností, že se jedná o plochu uprostřed lesa, muselo být pro piloty komplikujícím faktorem.

Pokračujeme kolem rozcestí u Bílého křížku a poté podél hranice Posádkového cvičiště Jince.

Valdek je zřícenina raně gotického hradu z 13. století. Z hradu se dochovaly rozsáhlé části opevnění, věž a zbytky renesančně upraveného paláce z šestnáctého století, ale do hradu a blízkého okolí je vzhledem k chátrajícímu stavu zdiva vstup zakázán.

Jedno z nejpěknějších vyhlídkových míst v Brdech leží jižně od obce Malá Víska. Kamenný útvar Jindřichova skála (588 m) se jmenuje po majiteli komárovského panství knížeti Heinrichovi (Jindřichovi) z Hanau, kterému zdejší lesy patřily. Lesy a lesy - na protější svahu z lesů vykukuje zřícenina hradu Valdek.

Jízdu po hlaďoučkém asfaltu si na e-kole opravdu užíváme.

Dopadová plocha na svazích Toku působí mnohem opuštěněji. S nadmořskou výškou 865 metrů je Tok nejvyšší z tzv. Brdských osmistovek, ale vlastní vrchol náhorní plošiny není nikterak výrazný.

Vrcholová plošina je pokryta vřesovišti s borůvkou a brusinkou. Podél hranice dopadové plochy vede široký protipožární příkop, jehož úkolem bylo zabránit rozšíření častých požárů, vzniklých v důsledku ostřelování dělostřeleckou municí.

Pokračovali jsme po Aliance přes rozcestí u Bártova dubu směrem na Tři Trubky, ale nebyl to dobrý nápad. Ztratili jsme spoustu výšky po kamenité a nepříjemně hrbolaté lesní cestě a z loveckého zámečku Tři Trubky toho za lešením moc neviděli. V blízké budoucnosti by zde mělo vzniknout návštěvnické centrum CHKO Brdy - Dům přírody Brd.

A závěr dne? Obědovečeřová klobása v bistru Nepál v Nepomuku :-) Jedno z mála občerstvení v Brdech :-)

 

 

Rozcestník:

1/ Rožmitál

2/ Rybova mohyla, Třemšín, rozhledna Na Skále nad Železným Újezdem, Marásek

3/ Praha a Padrťské rybníky

4/ Vysoká u Příbramě, bývalý důl Rudolfka a Řimbaba, Pilská nádrž, Skelná Huť

5/ dopadová plocha Jordán, zříc. hradu Valdek, Jindřichova skála, dopadová plocha Tok, lovecký zámeček Tři Trubky - tato stránka

6/ zámek Blatná, zámek Březnice, železná Panna Marie

7/ památník Vojna Lešetice, památník bitvy u Slivice, Hornický skanzen (důl Anna), poutní areál Svatá Hora

8/ Mníšek pod Brdy - barokní areál Skalka, rozhledna Korunka u Černolic, bývalý vojenský prostor Klondajk

9/ Atom muzeum Javor 51