Brdy 4.-10.7.2022

nejvyšší ryze české pohoří v České republice na e-kolech

 

Základ dnešní výbavy zřejmě bude deštník :-( Pro jistotu i ten plechový - vyrážíme mimořádně autem, ačkoli vzdálenostně by to šlo za lepšího počasí zvládnout i na e-kole.

 

Vojna Lešetice - památník vítězství, bitva u Slivice - Příbram, důl Anna - Příbram, poutní areál Svatá hora

 

Vojna Lešetice

Památník Vojna Lešetice nabízí za 40Kč velmi poučný výlet do nedávné minulosti - areál tábora s rekonstruovanými dobovými objekty vězeňského lágru a vyhlídkovou věž. Zpřístupněna je například budova velitelství tábora, korekce (tzv. bunkr), ubytovací objekt G, kulturní dům či někdejší vězeňská ošetřovna v prostoru mezi bývalými uranovými šachtami Vojna č. I a II.

 

Dovnitř vstupujeme branou s rudým nápisem Prací ke svobodě. Komunistická vláda v poválečném Československu použila totéž motto jako o pár let dříve nacistické gestapo. Řady nízkých baráků jsou obehnané dvojitou řadou ostnatých drátů, v rozích ční strážní věže.

Když zde byl v letech 1947 – 1949 vybudován německými válečnými zajatci pracovní tábor situovaný mezi uranovými šachtami, pojmenování dostal podle nedalekého vrchu Vojna (666 m), na jehož úpatí se nachází. Ale na přelomu 40. a 50. let 20. století museli být němečtí zajatci dle uzavřených mezinárodních smluv odsunuti do Německa.

 

Nastal problém, jak zaplnit uvolněná pracovní místa. V důsledku komunistického převratu v únoru 1948 tehdejší vedení státu rozhodlo využít pro tyto účely značné množství pracovní síly z řad tzv. chovanců tábora nucených prací. Jednalo se o odpůrce nového režimu, o nepohodlné osoby, kteří byli z politických důvodů protiprávně internováni bez soudu. Postupně zde vznikl největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v Československu. K 3.5.1951 zde bylo internováno 761 chovanců.

 

Reorganizací byl v roce 1951 Tábor nucených prací přeměněn v Nápravně pracovní tábor, což bylo vězeňské zařízení. Umisťováni sem byli především "…nejnebezpečnější, zvláště státně bezpečnostní zločinci…" Lidé odsouzení v mnohdy vykonstruovaných procesech na 10 a více let nejčastěji za velezradu, pokus o velezradu, napomáhání k velezradě, vyzvědačství, pokus o nedovolené opuštění republiky či podvracení lidově demokratického zřízení. Za nelidských podmínek, často s těžkými následky na zdraví, byli nuceni těžit uranovou rudu pro Sovětský Svaz. Tábor byl zrušen po amnestii k 1.6.1961 - ze záznamů Vězeňské služby ČR lze zjistit, že trestaných zde bylo vice než 1500 a obdobné počty pak platily i pro nedaleký Bytíz.

Minulost, ze které mrazí. Atmosféru lágru doplňuje socha Jiřího Sozanského - lidské bytosti pod tlakem totalitní moci a bronzový žebřík, po kterém stoupá postava, symbolizující naději.

 

Památník vítězství, bitva u Slivice

Poslední bitva druhé světové války v Česku se odehrála ve Slivici u Milína na Příbramsku. Došlo k ní tři dny po německé kapitulaci, 11. a 12 května 1945. Často se o ní mluví jako o poslední bitvě v Evropě, ale to není pravda. Ještě ve dnech 14. a 15. května 1945 se na slovinsko-rakouských hranicích utkali v bitvě u Poljany jugoslávští partyzáni spolu s britskými tankisty proti jednotkám SS a chorvatským Ustašovcům.

 

Americký generál Eisenhower tehdy jako velitel hlavních sil na západní frontě řekl, že německé jednotky, které ještě po půlnoci po 8. květnu budou chtít ustoupit, do amerického zajetí nepřijme a vytvořil tzv. stopline (demarkační linii), která probíhala Příbramskem. Jednotky SS (cca šest tisíc mužů stažených z Prahy) tady vedl fanatický německý generál Carl von Pückler-Burghaus, velitel jednotek Waffen-SS na území Protektorátu Čechy a Morava, který se odmítl vzdát Rudé armádě. Nejednalo se o nějakou malou šarvátku. Do bitvy se zapojily útvarů tří ukrajinských frontů sovětské armády, partyzáni a nepřímo také jednotky amerického XII. sboru. U Milína se střílelo z kaťuší, do boje zasáhly i tanky. Rudá armáda spolu s českými partyzány a pod tlakem Američanů donutila Němce kapitulovat a Pückler podepsal v noci z 11. na 12. května kapitulaci a spáchal sebevraždu. Bylo mu 58 let.

Událostem těch dnů se věnuje článek historiků Jaroslava Čvančary, Zdenka Hazdry a Jana Vajskebra.

 

Příbram, důl Anna

Důl Anna z r. 1789 byl uzavřen a zlikvidován v roce 1981. Dnes je spravován Hornickým muzeem v Příbrami - Hornický skanzen přibližuje minulost spjatou s těžbou stříbra, olova, uranu a dalších rud. V nabídce je jízda hornickým vláčkem po povrchu i podzemím, prohlídky několika kilometrů štol, obřího vodního kola či seznámení s unikátními parními těžními stroji. Prohlídkové areály tvoří Ševčinská šachta zaražená r. 1813 na místě staršího dolu z 16. století, původní báňské objekty dolu Vojtěch založeného r. 1779, dolu Anna vzniklého r. 1789 a podzemí dolu Drkolnov z r. 1836.

My si zvolili prohlídkový areál B neboli "Důl Anna". Od roku 1914 do roku 1957 byla Anna nejhlubší jámou v revíru a v 30. letech patřila k nejhlubším v Evropě. V roce 1941 mělo poslední 39. patro hloubku 1450 m.

 

Prohlídka začíná v cáchovně a poté fáráme výtahem do podzemí. Historické důlní dílo, tzv. Wasserlauf – vodní patro, vznikalo postupně od 16. do 19. století jako součást vodního systému určeného k pohonu důlních a úpravenských zařízení. Za svitu baterky a s přilbou na hlavě projdeme podzemní chodbou v délce 750 m, která spojuje důl Anna s dolem Vojtěch. Na Wasserlauf navazuje trasa přes spojovací překop mezi dolem Anna a jámou Prokop z roku 1832 na náraziště 1. patra tohoto dolu v hloubce 44 metrů, která vede kolem Jánské jámy pocházející z 1. třetiny 18. století přes část odvodňovací štoly Karla Boromejského, založené patrně v roce 1708.

 

Svatá hora u Příbrami

Svatá hora je jedno z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. Podle legendy vyřezal sošku Panny Marie Svatohorské v polovině 14. století z hruškového dřeva sám první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni. Areál tvoří obdélníkový komplex ambitů se čtyřmi kaplemi v rozích a uprostřed na vysoké kamenné terase s balustrádou stojí vlastní poutní chrám. Z rohu komplexu vedou do Příbrami kryté schody. Na stavbě a výzdobě tohoto barokního architektonického skvostu se podíleli jedineční umělci své doby jako Carlo Lurago nebo Kilián Ignác Dientzenhofer. Chrám, ambity s lunetovými obrazy i oba vstupní portály patří k tomu nejlepšímu, co v této době bylo v Čechách vybudováno.

 

Ale na důkladnou prohlídku nebyl čas, do areálu jsem se dostala jen na 5 minut před uzavřením :-(

Dub sv. Václava má vykotlaný kmen, a proto je sepnutý dvojicí obručí. Jeho věk je odhadován na 400 let, obvod v roce 2006 naměřili 582 cm. Je potomkem pradávného dubu, který zde rostl od 13. století do roku 1643, kdy jej spálil blesk.

 

 

Rozcestník:

1/ Rožmitál

2/ Rybova mohyla, Třemšín, rozhledna Na Skále nad Železným Újezdem, Marásek

3/ Praha a Padrťské rybníky

4/ Vysoká u Příbramě, bývalý důl Rudolfka a Řimbaba, Pilská nádrž, Skelná Huť

5/ dopadová plocha Jordán, zříc. hradu Valdek, Jindřichova skála, lovecký zámeček Tři Trubky, Padrť

6/ zámek Blatná, zámek Březnice, železná Panna Marie

7/ památník Vojna Lešetice, památník bitvy u Slivice, Hornický skanzen (důl Anna), poutní areál Svatá Hora - tato stránka

8/ Mníšek pod Brdy - barokní areál Skalka, rozhledna Korunka u Černolic, bývalý vojenský prostor Klondajk

9/ Atom muzeum Javor 51