Brdy 4.-10.7.2022

nejvyšší ryze české pohoří v České republice na e-kolech

 

Skalka a Klondajk

 

Hřebeny (nazývané též Brdské Hřebeny) jsou severovýchodní částí Brdské vrchoviny. Táhnou se od pražské Zbraslavi na jihozápad směrem k vlastním Brdům. Převážná část Hřebenů je od roku 2009 chráněná jako přírodní park Hřebeny.

 

Mníšek pod Brdy - areál Skalka - rozhledna Korunka u Černolic - Řitka - U Červeného kříže - Na Soudném - bývalý vojenský prostor Klondajk - Stožec - Knížecí Studánky - Chouzová - Kytín - Mníšek pod Brdy, cca 44 km

 

Z Rožmitálu do Mníšku jsme se přesunuli autem převážně po dálnici D4 a bez problémů zaparkovali na obrovské ploše před zámkem. A vzhůru do sedel, hned na začátek nás čeká největší stoupání.

 

Poutní areál Skalka s barokním kostelíkem sv. Máří Magdaleny, klášterem, poustevnou a křížovou cestou stojí na skalnatém ostrohu nad Mníškem. Objekty dal postavit syn zakladatele mníšeckého zámku Servác Ignác Engel z Engelsflussu na sklonku 17. století po velké morové epidemii, která se nevyhnula ani jeho rodině.

Stavba kostela s elipsovitou svatyní a čtvercovou věží patří mezi nejhodnotnější barokní stavby v Čechách. Interiér představoval jeskyni, podlaha byla pokryta křemennými oblázky z řeky Berounky, ze stěn a stropu visely krápníky. 

Současně s kostelem vznikl v jeho sousedství malý klášter. Výzdobu interiéru provedli známí čeští umělci. Malíř Petr Brandl (1668-1735) zde vytvořil v roce 1693 dílo, které představuje kající se Máří Magdalénu - toto dílo se stalo prvním symbolem Skalky a jednou z nejcennějších památek kraje.

Na počátku 20. století zde vystřídal poutnický klid turistický ruch. Ze staré hospody a myslivny se stal hotel a turistická noclehárna. Areál v žalostném stavu po 2. světové válce byl v roce 1947 opraven, ale pak se začalo s těžbou železné rudy pro Kovohutě v Mníšku přímo pod Skalkou. Poddolování způsobilo trhliny ve zdech i propadliny v terénu. Restaurátoři tehdy nástropní obraz Máří Magdalény sňali a poté byl umístěn v kostele sv. Václava v Mníšku. Unikátní dokumentární film (z archivu ho zachránil a nechal digitalizovat mníšecký patriot David Bílek) o snímání obrazu můžete zhlédnout na youtube.

 

Areál, včetně jezírka s lekníny, byl obnoven až po roce 1989.

Kaple není veřejnosti běžně přístupná - jen v době výstav či koncertů a my asi měli obrovské štěstí, že jsme se sem vypravili právě v době příprav na další akci.

 

Na hřeben je to ze Skalky jen kousek. Dáme takovou osmičku - nejprve zajedeme doprava na SV nad Čimelice a poté se vrátíme a zamíříme JZ směrem k bývalému vojenskému prostoru Klondajk.

 

Rozhledna Korunka u Čimelic na kopci Červená hlína (467 m) je 30 metrů vysoká ocelová stavba s tvarem rotačního hyperboloidu s nakloněnou osou, takže vypadá jako šikmá věž.

Zpřístupněna je od května 2022 a z vyhlídkové plošiny ve výšce 20 metrů budete mít Prahu jako na dlani a rozhodně nepřehlédnete ani známý vysílač Cukrák či meandr Berounky. Při dobré viditelnosti je z rozhledny vidět i Říp, Krkonoše a Šumava.

Abychom se nemuseli vracet střídavě kamenitou a blátivou lesní cestou po stejné trase, volíme raději sjezd do Čimelic a na hřeben se zpátky vracíme přes Řitku. Blízkost Prahy znamená pro Řitku pozornost bohatých investorů a pro většinu lidí je Řitka především bydlištěm zpěvačky Heleny Vondráčkové :-)

 

Po Hřebenové cestě pokračujeme JZ směrem kolem Červeného kříže.

Pokračujeme přes Kytínskou louku (osadu Na Rovinách) k vrcholu N Soudném (574 m) krásnými lesy a červenou značku opouštíme u Třebízského dubu. Najedli jsme se v kiosku na Skalce, takže vyhlášenou hospodu Čunčí huba U Dernerů vynecháváme.

Oblast bývalé Protiletadlové raketové základny VEGA je známější pod označením Klondajk. Byla vybudována mezi lety 1981-1985 a ve své době šlo zřejmě o jednu z největších protiletadlových základen na českém území. Tehdy byl útvar vyzbrojen raketami dalekého doletu S-200, ale po roce 1995 už to byly jen rakety středního doletu S-75 Dvina a krátkého doletu S-125 Něva. Rakety dalekého dosahu S-200 Vega mohly zasahovat vzdušné cíle ještě nad územím protivníka a byly určené k ničení cílů letících ve velkých výškách, rušících letounů nebo bombardovacích svazů. Byly součástí protivzdušné obrany komunistických států Varšavské smlouvy a zcela podřízené sovětskému velení. Činnost vojenské základny byla ukončena v roce 2001.

Základna má rozlohu přibližně 11 ha a je obehnána 3 m vysokou betonovou stěnou. Komplex byl rozdělen do třech částí - zázemí pro personál, technická část s požární stanicí, čerpací stanicí PHM a samotnou částí s palebnými postaveními: budovy pro uskladnění raket, podzemní prostory s výpočetní technikou a tři betonové rampy (mosty) vysoké 20 metrů pro radiolokátory ozáření cíle (naváděly raketu na cíl). Díky nim se radary dostaly nad úroveň vrcholků stromů.

V současnosti v první a druhé části areálu funguje vědecko-technický park, Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš. Třetí část je ve vlastnictví rodu Colloredo-Mansfeldů. Celý areál je veřejnosti nepřístupný :-( Vedle brány byl sice průchod, ale dovnitř jsme se za varovné nápisy Zákaz vstupu neodvážili.

Úbočím Brda (603 m) a Stožce (605 m) se vracíme zpět na jižní úbočí Hřebenů. Ale objíždět bývalý vojenský areál zprava podél plotu nebyl až tak dobrý nápad. Tohle na kole rozhodně nedoporučujeme.

 

Knížecí studánky jsou momentálně především křižovatkou tras, ale v minulosti tady stála hájenka knížecího rodu Colloredo-Mannsfeld - do budoucnosti se prý počítá s revitalizací celého objektu. Střechu už to má... Studánku naleznete přibližně 100 metrů severně od hájenky. Voda do ní je přiváděna téměř 300 metrů dlouhým povrchovým korytem a rozhodně nepůsobila pitelně :-(

Další zastávkou je Poutníkův trůn u Kytína.

A jsme zpátky v Mníšku před zámkem.

Na místě dnešního zámku, stávala již ve středověku tvrz k ochraně a bezpečnosti kupeckých karavan na důležité obchodní trase, Zlaté stezce vedoucí z Bavor do Prahy. Zámek Mníšek pod Brdy je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

 

 

Rozcestník:

1/ Rožmitál

2/ Rybova mohyla, Třemšín, rozhledna Na Skále nad Železným Újezdem, Marásek

3/ Praha a Padrťské rybníky

4/ Vysoká u Příbramě, bývalý důl Rudolfka a Řimbaba, Pilská nádrž, Skelná Huť

5/ dopadová plocha Jordán, zříc. hradu Valdek, Jindřichova skála, lovecký zámeček Tři Trubky, Padrť

6/ zámek Blatná, zámek Březnice, železná Panna Marie

7/ památník Vojna Lešetice, památník bitvy u Slivice, Hornický skanzen (důl Anna), poutní areál Svatá Hora

8/ Mníšek pod Brdy - barokní areál Skalka, rozhledna Korunka u Černolic, bývalý vojenský prostor Klondajk - tato stránka

9/ Atom muzeum Javor 51