Gruzie a Arménie 9.-23.6.2024

zeměmi jižního Kavkazu

 

úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi

 

část třetí - Svanetie I.

Z Martvili to máme do Mestie cca 160 km, ale po úzkých horských cestách to bude cestování až do večera. Zajímavá zastávka nás čeká jen jedna - přehrada na řece Enguri (řeka má i český název Inguri).

 

přehrada Enguri

Řeka Enguri pramení ve Velkém Kavkaze poblíž Šchary (5201 m), nejvyšší hory Gruzie. Protéká horskými údolími na severozápad, pak se otočí na jihozápad a vlévá se do Černého moře poblíž Anaklie. Řeka hraje důležitou roli v gruzínské výrobě energie. V roce 1961, kdy výstavba přehrady započala, považovala většina odborníků projekt za nedosažitelnou fantastickou utopii. V roce 1978 byla přehrada částečně zprovozněna a zcela dostavěna až v roce 1987 - s výškou 271,5 metru se stala nejvyšší betonovou obloukovou přehradou na světě a své prvenství si držela až do roku 2010, kdy toto prvenství převzala hráz Siao-wan na řece Mekong v Číně s výškou 292 m. Od roku 2014 je nejvyšší přehradní hrází s 305 metry Ťin-pching I v Číně na řece Ja-lung-ťiang.

Kvůli nedostatečné údržbě však byla hráz i elektrárna již po pár letech ve špatném stavu a jen díky stamilionovým investicím Evropské unie, Evropské investiční banky, japonské vlády a dalších institucí, se podařilo ji zrenovovat.

Zatímco oblouková přehrada se nachází na území pod kontrolou Gruzie v Horní Svanetii, elektrárna se nachází v okrese Gali v odtržené Abcházii. Elektrárna má 20 turbín s nominálním výkonem každé 66 MW, což vede k celkové kapacitě 1 320 MW. Podle dohody z roku 1992 získává Abcházie 40% a Gruzie 60%.

 

Má kapacitu 1,1 milionu metrů krychlových a my máme možnost se po ní projet na motorové loďce.

Řeka v těchto místech až k jejímu ústí do Černého moře kopíruje hranici Abcházie. Gruzie od roku 1993 nemá toto území pod kontrolou a existuje zde Ruskem podporovaná Republika Abcházie - následek přetrvávajícího gruzínsko-abchazského konfliktu a důsledek rozpadu Sovětského svazu a etnických sporů mezi Abchazy a Gruzíny, kteří se stali během sovětské éry v Abcházii dominantním národem. Abcházie má přibližně 245 000 obyvatel a rozlohou 8 600 km² je Abcházie trochu větší než třeba Plzeňský kraj a platí se zde ruským rublem. Ale pokud se chcete dozvědět více, můžete začít třeba na Wikipedii.

 

A jede se dál, čeká nás ještě spousta kilometrů Velkým Kavkazem po silničce do Mestie, hlavního města historické provincie Horní Svanetie. Silnici spojující Zugdidi a Mestii spoustou ostrých zatáček vybudovali v roce 2011. Výstavba silnice dnes pokračuje dál až do vesnice Ušguli, ale na mnoha exponovaných místech je již poničena sesuvy půdy či spadlými kameny a znovu se opravuje.

Velký Kavkaz je severní a vyšší část kavkazského horského systému. Táhne se v délce 1100 km a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu od poloostrova Taman v Černém moři po poloostrov Absheron v Kaspickém moři a je považován za rozhraní Evropy a Asie (přesněji vede tato hranice o něco severněji Kumomanyčskou sníženinou, podél řek Kuma a Manyč, až po ústí Manyče do Donu a po něm do Azovského moře).

8 vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m a minimálně 13 vrcholů je vyšších než alpský Mont Blanc, nejvyšší evropská hora v případě, že by Kavkaz byl řazen k Asii. Nejvyšší horou pohoří a zároveň nejvyšší horou Ruské federace je 5642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dychtau (5203 m), potom Šchara (5201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5033 m). Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1000 km², zvláště na severních svazích.

Již od starověku tvořil horský masiv přirozenou hranici mezi velkými říšemi, kam se po celou historii uchylovala různá odjinud vyháněná či pronásledovaná etnika. Díky tomu jde o území národnostně a nábožensky mimořádně pestré, kde se vyskytuje mnoho desítek národů a jazyků. Tato pestrost je však zároveň zdrojem napětí a nestability přerůstající v některých případech ve válečné konflikty. I v současnosti přes hlavní hřeben Velkého Kavkazu prochází pouze několik málo komunikací mezi Ruskem a Gruzií, jinak je pohoří neprostupnou bariérou.

 

Mestia

Mestie, městečko v nadmořské výšce 1500 metrů, je střediskem horské turistiky a alpinismu. Bývalá Mestia se skládala z řady samostatných osad, které byly pozůstatky staré rodové sídelní struktury Svanů. Čtyři nejvýznamnější z nich jsou Lakhtagi, Lagami, Lanczwali a Seti. V současnosti nové budovy zaplňují prázdná místa mezi nimi a dodávají Mestii městský ráz. Dnes zde žije zde cca 2000 obyvatel a v létě je to turistický blázinec - potkáte tu překvapivé množství Čechů. Spousty guesthousů, hospody, obchody, stanoviště maršutek a taxíků, Mestia je obsluhována letištěm královny Tamary místního významu. Historické etnografické muzeum Svaneti v Mestii uchovává mnoho pozoruhodných příkladů gruzínského ryteckého umění, starověkých památek starověkého gruzínského jazyka a písma. Obklopena několikatisícovými vrcholky je Svanetie nejvýše položenou obydlenou oblastí celého Kavkazu a symbolem Svanetie je hora Ušba, snadno rozpoznatelná díky svým dvěma strmým vrcholkům.

Městečku dominují svanetské obranné věže. Typické svanetské opevněné obydlí sestávalo z věže, sousedního domu (machub) a dalších staveb obklopených obrannou zdí. Některé dnes slouží jako skladiště nebo chlévy, jiné jsou opuštěné, v některých se dodnes částečně bydlí a jiné přizpůsobili turistickým prohlídkám.

Ubytováni jsme po čtyřech v malém hotýlku a kdo má zájem a připlatí si, dostane i večeři a snídani.

 

pěšky ze Zhabeshi do Mestie

Lívance k snídani byly úžasné a poté mikrobusem přejíždíme do Zhabeshi. Zpátky vyrážíme pěšky podél řeky - před námi je cca 16 km a sedlo v nadmořské výšce 1911 m, což bychom měli v pohodě stihnout do odpoledních bouřek.

Nádhera, Kavkaz patří k biologicky nejbohatším oblastem na světě s obrovskou druhovou rozmanitostí. Po celou cestu obdivujeme bohatství kavkazské flóry, růžově či žlutě kvetoucí pěnišníky, lány kopretin, oměje, kozlíky, pryskyřníky, zvonky, orlíčky a spoustu dalších druhů.

Nadmořská výška 1911 m :-)

V dáli hřmí, jde se dolů.

Bouřka nás naštěstí minula. Zítra nás čeká výjezd do vesničky Ušguli, o které se často chybně tvrdí, že se jedná o nejvýše položenou trvale obydlenou vesnici Evropy. To ale nic nemění na tom, že je to opravdu kouzelné místo na úpatí hory Šchara (5201 m), nejvyšší hory Gruzie.

 

úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi) - Svanetie I. (tato stránka) - Svanetie II. - Malý Kavkaz - okolím Jerevanu - Jerevan - Arménská vysočina - jezero Sevan