Gruzie a Arménie 9.-23.6.2024
zeměmi jižního Kavkazu
úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi - Svanetie I. - Svanetie II. - Malý Kavkaz
část šestá - okolím Jerevanu
Gyumri
Hraniční kontrolu máme úspěšně za sebou, v pasu přibylo razítko a my míříme do Jerevanu a v prvním arménském městě - v Gyumri - na nás čeká první setkání s Arménií. Začínáme samozřejmě ve směnárně, kde měníme eura či dolary, popřípadě zbylé gruzínské lari za arménské dramy. Orientační přepočet cen je jednoduchý, uberete dvě nuly a násobíte 6.
směnárna v Gyumri
Arménská abeceda vypadá na první pohled stejně jako gruzínská, ale jen na první pohled. Ty klikyháky jsou úplně jinak... Aspoň jednou mně je ta povinná ruština k něčemu, v Gruzii převažovala angličtina, tady je vše duplicitně v azbuce.
tržiště
Poprvé ochutnáváme vláknitý sýr :-) Prý zraje v hliněných nádobách na půl roku zakopaných v horách :-) A pokud se vám jeví příliš slaný, lze jej opláchnout pod studenou vodou a následně vysušit kuchyňskou utěrkou.
tržiště
Gyumri nebo též Gjumri (arménsky Գյումրի) je druhé největší město v Arménii. Do konce 19. století, kdy bylo město známé jako Alexandropol se stalo největším městem Ruskem ovládané východní Arménie s počtem obyvatel nad Jerevanem. V době Sovětského svazu se město jmenovalo Leninakan (v letech 1924-1990) a stalo se hlavním průmyslovým a textilním centrem v sovětské Arménii.
Populace města rychle vzrostla na více než 200 000, ale město utrpělo velké škody během zemětřesení v roce 1988. Zemřelo tehdy mezi 25 000 a 50 000 obyvatel a až 130 000 bylo zraněno. Od té doby se počet obyvatel snížil, v současnosti zde žije cca 120 tis. obyvatel.
Gyumri
Na 4 noci jsme ubytováni v Jerevanu nedaleko centra města, ale Jerevan popíšu až v některém dalším dílu - teď se budu věnovat jeho okolí :-) Památkám převážně náboženským :-)
Arménské království, někdy označované jako Arménská říše, bylo království na starověkém Blízkém východě, které existovalo od roku 331 př.n.l do roku 428 našeho letopočtu. V roce 301 se Arménie stala prvním státem na světě, který přijal křesťanství za své oficiální náboženství - Arménie stále uznává Arménskou apoštolskou církev , nejstarší národní církev na světě, jako primární náboženské zřízení země.
Vagharšapat
Ečmiadzin (takto město přejmenovala sovětská vláda v roce 1945) neboli od roku 1995 opět Vagharšapat, je město nedaleko arménského hlavního města Jerevanu, sídlo katholikose, hlavy Arménské apoštolské církve a hlavní turistickou atrakcí pro Armény i zahraniční návštěvníky. Jeho význam lze přirovnat k významu Vatikánu pro katolíky.
Vagharšapat
V roce 2000 byly kostely zařazeny na seznam světového dědictví UNESCO. Ústřední chrám, katedrála sv. Matky Boží byla postavena v době, kdy Arménie přijala křesťanství, což z ní činí jednu z nejstarších dochovaných křesťanských staveb na světě. Smůla ovšem je, že momentálně katedrála prochází rekonstrukcí - z vnějšku je vylepšená zábranami a dovnitř se nesmí vůbec - my jen nakoukli dírou v plotě :-(
Vagharšapat
Kostel Saint Gayane postavený v roce 630 katolíkem Ezrou I., je trojlodní, kupolová bazilika s osmibokým bubnem spočívajícím na čtyřech vnitřních pilířích, které rozdělují interiér kostela na tři. Je zasvěcený světici, která byla matkou představenou jeptišek, 32 ctnostných panen, které doprovázely svatou Hripsime do Arménie. Jeho design zůstal nezměněn i přes částečné renovace kopule a některých stropů v roce 1652.
Vagharšapat
Zvartnots
Katedrála Zvartnots byla postavena během prvních muslimských arabských nájezdů k dobytí území Arménie. Stavba katedrály začala v roce 643 a byla zasvěcená svatému Řehořovi - byla vystavěna na místě legendárního setkání svatého Grigorije a krále Tridata III., který se stal prvním křesťanským králem Arménie. Stála 320 let, než se v desátém století zhroutila a o příčeně se stále diskutuje - nejpravděpodobnější je zemětřesení nebo útoky pocházející z opakovaných arabských nájezdů.
Zvartnots
Ruiny Zvartnocu zůstaly neodkryté po téměř tisíc let, až v roce 1901 byly zahájeny vykopávky. Bývala to impozantní kruhová stavba s několika patry - na wikipedii je i model.
Ziarat
V Aknalichu stojí největší jezídský chrám na světě - v Arménii, nejstarší křesťanské zemi na světě, kde se ke křesťanství hlásí přes 80 % obyvatel, tvoří podle posledního průzkumu jezídská komunita s 35 tisíci členy největší minoritu.
Ziarat
Jezídové jsou etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku a tvrdí o sobě, že jsou nejstarším náboženstvím na světě. Ačkoli se víra jezídů skládá z mnoha prvků ostatních náboženství, jsou často utlačováni a pronásledováni. Stovky let byli jezídové napadáni především muslimy, během 700 let vyvraždili až na 23 miliónů jezídů, čímž je dostali na pokraj existence.
Ziarat
klášter Geghard
Geghard je jedním z nejpůsobivějších klášterů v Arménii. Neobvyklý komplex je zčásti vestavěn do skalní stěny nad řekou Azat a nese název podle kopí, jímž byl propíchnut bok Ježíše na kříži, a které bylo poté s dalšími relikviemi převezeno do Arménie.
fotopauza cestou
Geghard
Klášterní areál je kombinací jeskynních i zděných budov a volně stojících chačkarů s překrásnými reliéfy. V centru stojí kostel zasvěcený Panně Marii z roku 1250, jehož chloubou je impozantní vstupní sál s devíti oblouky. Jen lešení není zrovna fotogenické :-(
fotopauza cestou
Geghard
Aby bylo jasno :-)
Geghard
klášter Havuts Tar
Tentokrát trochu změna - ke zřícenině kláštera Havuts Tar se autem či autobusem dojet nedá, takže to bude bez turistů.
Havuts Tar
Klášter na vrcholu kopce na levém břehu řeky Azat pochází z 11. až 13. století, ale v roce 1679 byl zničen zemětřesením.
Havuts Tar
Kamenné varhany
Od kláštera Havuts Tar pokračujeme pěšky už naštěstí téměř po vrstevnici a nepříjemný je až závěrečný sestup do soutěsky.
soutěska Garni
Po stranách rokle jsou skalní stěny z čedičových sloupů. Taková trochu přerostlejší Panská skála u Kamenického Šenova :-) A samozřejmě opět davy turistů - vozí je tudy turistický vláček.
antický chrám Garni
A pro zájemce ještě pěší výstup nahoru - po zaplacení vstupného je možno si na vysokém skalním výběžku prohlédnout jedinou dodnes stojící sloupovou budovu z dob starého Řecka či Říma na území bývalého Sovětského svazu. Klasická helénistická stavba z 1. století našeho letopočtu vděčí za svůj vznik arménskému králi Trdatovi I.
antický chrám Garni
Dost bylo kostelů, klášterů a úmorného vedra - zítra vyrážíme pod Agarats (4090 m) k jezeru Kari a projdeme se po sněhu :-) A taky vám ještě dlužím Jerevan.
úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi) - Svanetie I. - Svanetie II. - Malý Kavkaz - okolím Jerevanu (tato stránka) - Jerevan - Arménská vysočina - jezero Sevan