Gruzie a Arménie 9.-23.6.2024

zeměmi jižního Kavkazu

 

úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi - Svanetie I. - Svanetie II. - Malý Kavkaz - okolím Jerevanu

 

část sedmá - Jerevan

Jerevan je od roku 1918 hlavním městem Arménie a se svým více jak milionem obyvatel zde žije prakticky třetina země. Město je velmi zajímavé svou neoklasicistní a brutalistní architekturou, širokými bulváry a spoustou parků. Sovětská éra zásadně poznamenala tvář Jerevanu - v rámci socialistického plánování byl pro hlavní město Arménské sovětské socialistické republiky navrhnut moderní urbanistický plán. Rovné bulváry, okružní třídy, impozantní vládní budovy, dostatek prostoru a zeleně. O slovo se ale postupně hlásí i moderní architektura. Staví se všude, kam se podíváte.

 

Nečekejte památek a turistů jako v Benátkách, Římě či Paříži, ale o to je tady mezi převážně místními autentičtější. Nejsou tu autokary s Asiaty, místní na turisty nekoukají jako na chodící peněženky. A jsou tu i nákupní třídy s obchody zahraničních značek, příjemné restaurace, zahradní kavárny, prostě Paříž Kavkazu.

 

Ale začnu fotografií, která mně udělala největší radost - nahoře nad Jerevanskou kaskádou mne takto zachytil místní fotograf Aram Hovsepyan.

Náš hotýlek byl situován nedaleko autobusového nádraží a my využívali směrem do centra místní hromadnou dopravu. Takový trošku nostalgický návrat do dětství - minci v hodnotě 100 arménských dramů (cca 6 Kč) vhodíte do kasičky u řidiče :-)

Charles Aznavour, Aram Chačaturjan, Serj Tankian… Arméni mají v hudebním světě věhlasné jméno. Arménské divadlo opery a baletu je největší operní dům na celém Kavkaze a někteří z nás vyrazili jeden z večerů na operu. Před operou stojí socha Arama Chačaturjana, jehož Šavlový tanec dobře znají i lidé hudbou nepolíbení. Tento zážitek jsem si nechala ujít a vyrazila raději do večerních ulic s fotoaparátem :-)

Náměstí Republiky je centrálním náměstím v Jerevanu. Je obklopeno budovami postavenými v neoklasicistním stylu s rozsáhlým použitím arménských motivů. Celému prostranství dominuje zpívající fontána, která ožívá každý večer od jara do podzimu. Jenže při mé první večerní návštěvě pršelo a při druhé se promítalo na fasádu muzea arménské historie :-(

Katedrála svatého Řehoře Osvětitele, vystavěna v letech 1997–2001, je největší katedrálou Arménské apoštolské církve.

"Modrá mešita" byla postavena v 18. století, v době, kdy Jerevan a okolí patřily do afšárovské perské říše. V 19. století byla největší z osmi mešit v Jerevanu, za sovětské éry byla sekularizována a přeměněna v muzeum (protináboženské, později antifašistické a ještě později bylo jeho součástí planetárium) - dnes je jedinou aktivní mešitou v Arménii a slouží místní íránské komunitě.

Ekonomický rozvoj úspěšně překryl mnohé pozůstatky z dob Sovětského svazu. Jen některé z původních "paneláků" to trošku kazí.

K nákupům zve velká krytá tržnice kousek od Modré mešity, tzv. šuka. Ale nečekejte tady klasickou tržnici, je to nejmodernější supermarket plný zboží, kde lze platit kartou, využít zdarma wifi a levně se najíst.

Proslulou arménskou brandy Ararat začal v roce 1887 vyrábět obchodník Nerses Tairjan. Podle tradiční receptury se vyrábí z pramenité vody a bílých hroznů z nedalekých vinic. Během prohlídky likérky se seznámíte s celým procesem její výroby a samozřejmě i sami ochutnáte.

Předpověď počasí je tak trochu fádní :-)

Taky jsem se prošla vodní mlhou :-)

A co teprve s nočním nasvícením.

Socha Matka Arménie (arménsky: Մայր Հայաստան) stojí od roku 1967 v Parku vítězství, na soklu, kde v letech 1950-1962 stála sedmnáctimetrová socha Josifa Stalina, jeden z největších pomníků Stalina v SSSR. Samotná socha Matky Arménie z tepané mědi měří 22 metrů, celková výška památníku i s podstavcem je 51 metrů.

Ale nejvíce mne zaujaly schody.

Tzv. Jerevanská kaskáda je velké schodiště s fontánami vybudované ještě v sovětských dobách. Na stavbu komplexu byl použit bílý travertinový kámen a kaskáda se skládá z 5 teras ve svahu spojených 572 schody. Nejvyšší plošina se nazývá Monumentální terasa s památníkem vysokým 65 m - byl postaven v roce 1967 jako symbol věnovaný "50. výročí VŘSR", později byl přejmenován na "50 let sovětské Arménie" a dnes je nazýván "Znovuzrozená Arménie".

Ten první večer se přihnala bouřka a vyčistila opar směrem k Araratu.

Panoramata směrem na Ararat (5137 m) neomrzí. Jeho vrchol je trvale pokryt sněhem, vrcholový ledovec začíná v nadmořské výšce okolo 4900 m. Je národním symbolem Arménie - kraj kolem Araratu je chápán jako pravlast arménského národa a biblický příběh o Noemově arše na vrcholu Araratu patří k těm nejznámějším.

Stavba začala v 80. letech 20. století a krátce poté byla přerušena - kvůli olympijských her v Moskvě v roce 1980 šetřily finanční prostředky u mnoha staveb po celé SSSR. Pak následovalo zemětřesení v roce 1988 a rozpad Sovětského svazu v roce 1991. Poté se vláda Arménské republiky rozhodla zrekonstruovat stávající části Jerevanské kaskády a dokončit její nedokončené části. Bylo vybudováno Gafesčjanovo centrum umění, ale horní část kaskády zůstává stále nedokončená...

A ještě dva pohledy s Araratem v pozadí:

Jediné, co jsme z časových důvodů a vzdálenosti od centra vynechali, je vrch Tsitsernakaberd, kde se nachází památník arménské genocidy.

 

Za první světové války byla západní Arménie (dnešní východní Turecko) součástí Osmanské říše. V letech 1915 a 1916 došlo v důsledků masivního přesídlování obyvatel k vyvraždění 600 000 – 1,5 milionu Arménů (v té době se jednalo o skoro dvě třetiny Arménů). O počtech obětí, stejně jako o podstatě samotných událostí se dodnes vedou vášnivé spory. Arméni tuto tragédii považují za systematickou cílenou politiku Osmanské říše, která měla vést ke zničení arménského etnika. Proto ji označují za genocidu. Turci naopak pojem genocida striktně odmítají a veškeré úmrtí Arménů ve zmíněném období považují za tragické důsledky první světové války. Dodnes určuje vztah Arménů k Turkům a spor o uznání genocidy je hlavní překážkou pro normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi. Hranice mezi Tureckem a Arménií jsou neprodyšně uzavřené a oba národy spolu prakticky nekomunikují.

 

A příště slíbený sníh na Arménské vysočině - jezero Kari v nadmořské výšce 3190 m, pohledy na Agarac (4090 m) a taky pevnost Amberd.

 

úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi) - Svanetie I. - Svanetie II. - Malý Kavkaz - okolím Jerevanu - Jerevan (tato stránka) - Arménská vysočina - jezero Sevan