Gruzie a Arménie 9.-23.6.2024

zeměmi jižního Kavkazu

 

úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi - Svanetie I. - Svanetie II. - Malý Kavkaz - okolím Jerevanu - Jerevan - Arménská vysočina

 

část devátá - k jezeru Sevan

Dnes je před námi poslední aktivní den - projedeme napříč Arménií k jezeru Sevan a poté se podél arménsko-azerbajdžánských hranic vrátíme do Tbilisi, abychom následující brzké ráno mohli odletět domů.

 

Chor Virap

Chor Virap je arménský klášter v bezprostřední blízkosti turecké hranice. Je známý především tím, že zde byl vězněn Řehoř Osvětitel (též Řehoř Arménský či Grigor Lusavorič, latinsky Gregorius Illuminator). Řehoř zde byl na rozkaz arménského krále Trdata III. uvězněn v kobce po dobu 13 let. Po udělení milosti se stal královou pravou rukou v náboženských otázkách, oba se následně zasloužili o to, že se v roce 301 Arménie stala první zemí na světě, která přijala křesťanství za své státní náboženství.

Chor Virap je jedním z nejvýznamnějších míst v Arménii: jak pro poutníky, tak pro turisty a kobka je otevřená návštěvníkům.

Důležitou roli hraje také blízkost impozantního Velkého Araratu, arménské národní hory, dnes ležící na území Turecka.

A tady s přiblížením "železná opona" :-(

Řadu kiosků se suvenýry doplňuje možnost vypouštění holubic. Prý s nadějí, že poletí na horu Ararat - jedna z nás to vyzkoušela, holubice zamířila nejkratší cestou zpátky do klece :-)

 

Klášter Noravank

Noravank (arménsky: Նորավանք) je klášter z 12. století, jenž se nachází nedaleko arménského města Jeghegnadzor v úzké soutěsce u řeky Amaghu. Založil ho roku 1105 biskup Hovhannes, bývalý opat kláštera Vahanavank, ležícího poblíž dnešního města Kapan. Proto také získal název "Noravank", což lze přeložit jako "nový klášter". Je pozoruhodně zakomponován do krajiny, přímo proti němu ční vysoké strmé útesy. Největší stavbu v komplexu je kostel Surb Astvatsatsin, dokončený v roce 1339, druhým kostelem je Surb Karapet s boční kaplí Řehoře Iluminátora.

Byl sídlem oberlianských knížat a díky nim se stal duchovním, vzdělávacím a kulturním centrem regionu, ve kterém se nachází. Klášter Noravank je také místem, kde působili a byli pohřbeni někteří z nejvýznamnějších arménských středověkých umělců. Chačkary hrají důležitou roli v historii kláštera a jsou vidět všude kolem komplexu.

Někdo sem dojel tímto :-)

 

Selimův průsmyk (2410 m)

Selimův průsmyk protíná pohoří Vardensis ve výšce 2 410 m a nabízí jedny z nejkrásnějších výhledů v celé Arménii. Ale vlastně se ten průsmyk odnedávna už nejmenuje Selimův :-(

Guvernér Vayots Dzor Marz Edgar Ghazaryan zveřejnil na své facebookové stránce v roce 2014 příspěvek informující o přejmenování "Selim Pass" na "Vardenyats Pass". Konkrétně se v příspěvku píše: "Po konzultaci s historiky vyšlo najevo, že Selim není místní, ale osobní jméno. Ten cizí barbar byl v našich končinách známý jen svými nešvary a ničením. Nezaslouží si spojovat naše krásná místa a historické památky se svým jménem. Chci všechny informovat, že oficiálně byly provedeny příslušné změny v zeměpisných lokalitách a "Selim Pass" se od nynějška nazývá "Vardeniats Pass" a "Selim Caravanserai" se nazývá "Orbelyans Caravanserai"."

 

Kousek pod nejvyšším bodem průsmyku stojí středověký zájezdní hostinec, Orbelianův karavanseraj, který poskytoval přístřeší karavanám putujícím mezi městy Dvin a Partav, která leží na Hedvábné stezce - odpočívali zde lidé i jejich zvířata. Budova z masivních čedičových bloků pokrytá šindelovou střechou je v zemi nejzachovalejší svého druhu. Tvoří ji trojlodní síň, vstupní hala, malá kaple, prostor se žlaby pro zvířata a místnost pro cestovatele. Vchod i vnitřní zdi zdobí rytiny a původní nápisy v perštině a arménštině. Světlo do interiéru proniká pouze otvory ve střeše. V 15. až 16. století byla budova poničena, ale v 50. letech 20. století proběhla její rekonstrukce. Je známo, že touto oblastí procházel i Marco Polo a popisoval, jak Arméni žili v těžce přístupných horách.

V místě s výhledem na horu Armaghan jeden z našich mikrobusů píchnul a chvilku to trvalo, než jsme mohli pokračovat dál - spouštěcí mechanismus nám objasnil až někdo z těch dobrých lidí, co u nás zastavili s nabídkou pomoci.

 

Noratus, hřbitov

Na západním břehu jezera Sevan je k vidění středověký hřbitov s asi 900 chačkary z různých období a různých stylů.

Chačkar neboli arménský křížový kámen je arménská kamenná stéla s vyrytým křížem a dalšími ornamenty. Ve své dnešní podobě se objevují poprvé v 9. století. Většina raných chačkarů byla postavena pro spásu duše živého nebo zesnulého člověka. Jinak měly připomínat vojenské vítězství, stavbu kostela nebo jako formu ochrany před přírodními katastrofami.

V listopadu 2010 bylo umění výroby chačkarů zařazeno na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Jeden chačkar je k vidění i v Česku - v Praze v Jindřišské ulici jako památník arménsko-českého přátelství.

 

jezero Sevan

Jezero Sevan je největší jezero v Arménii. Nachází se v nadmořské výšce cca 1 900 metrů nad mořem, napájeno je 28 přítoky a jeho plocha činí 940 km čtverečních. Díky své nadmořské výšce má okolí jezera mnohem chladnější klima než pláně kolem Jerevanu - koupání je dneska pro ty nejotužilejší z nás :-)

Ti méně otužilí se vydali na průzkum kláštera Hayravank.

 

A opět podřimování v mikrobusu. Před námi je cca 170 km na arménsko-gruzínskou hranici, přičemž jedinou zvláštností bude několikeré křižování azerbajdžánského území.

Následně budeme pokračovat 100 km do Tbilisi. Snad se na hranici opět dlouho nezdržíme, noc v hotelu nedaleko letiště bude krátká, odlétáme opět ve dvou skupinách přes Istanbul či Varšavu brzy ráno.

Zbytek v kombinaci opar, oblačnost, zapatlané či částečně zamrzlé okénko moc fotogenicky nebyl :-(

 

Zhodnocení na závěr? Dva týdny plné zážitků, ale příště raději více turistiky. Ty přejezdy byly v místním klimatu únavné v autě s klimatizací fungující jen napůl. Nepohodlí z dlouhodobého sezení v omezeném prostoru jsme se nevyhnuli, ač jsme naštěstí spali jen na 5 místech a nemuseli se furt balit. Mikrobusem jsme projeli cca 2000 km :-( A taky takový zájezd leze mnohem víc do peněz, než jsem normálně zvyklá - samotný zájezd stál 23 300 Kč, letenky 14 797 Kč a k tomu bylo třeba něco jíst a občas zaplatit vstupné, naštěstí v cenách srovnatelných či spíše nižších než u nás, ale dva týdny jsou dva týdny - doporučená částka byla 300 EUR. Suma sumárum cca 45 tisíc :-( A taky takový neustále organizovaný program není nic pro mne :-(

 

úvod a Tbilisi - z Tbilisi do Kutaisi) - Svanetie I. - Svanetie II. - Malý Kavkaz - okolím Jerevanu - Jerevan - Arménská vysočina - k jezeru Sevan (tato stránka)