Polsko 13.-23.6.2026

Baltské pobřeží

 

úvod - Viselská kosa (tato stránka) - Gdaňsk - Helská kosa - Puck - nejsevernější bod Polska - Lebská Sahara - Międzywodzie - Svinoústí - Trzęsacz a Niechorze - útesy v Świętouściu a cesta domů

 

den druhý, Viselská kosa

Oblohou se střídají přeháňky, na dlouhý výlet to nevypadá.

Mohli bychom zajet ke koncentračnímu táboru Stutthof... Vstup je zdarma a před deštěm se tam bude kde schovat... Ale nakonec jsme dojeli až k polsko-ruské hranici :-)

 

Stegna - koncentrační tábor Stutthof - plavební komora - Krynica Morska - hranice s Ruskem a zpět, cca 89 km, ⬆️ 275 m / ⬇️ 275 m

V lese, cestou k táboru Stutthof, je památek víc.

Stutthof byl německý nacistický koncentrační tábor postavený na území anektovaném Třetí říší. Stavět se začal již 2. září 1939. Původně fungoval jako zajatecký tábor pro nežádoucí osoby z řad polské inteligence a Židů, od ledna 1942 byl začleněn do struktury koncentračních táborů. Na začátku roku 1943 došlo k největšímu rozšíření, kdy k původním osmi barákům přibylo dalších 30 betonových. Plocha tábora měla zpočátku rozlohu 12 ha, ovšem v roce 1944 již rozlohu desetinásobnou. V tomto roce se také rapidně zvýšil podíl židovských vězňů. Do té doby byli Židé v menšině, ale po převratu v Maďarsku kdy se urychleně deportovali maďarští Židé do koncentračních táborů, se jejich podíl zvýšil na 70%.

Podle svědectví přeživších vězňů se tábor v červenci 1944 svým charakterem změnil ve vyhlazovací tábor, protože od tohoto měsíce až do začátku května 1945, kdy byl tábor osvobozen, zde probíhalo organizované vraždění Židů s využitím cyklonu B k vraždění lidí - v plynové komoře nebo v utěsněném vagóně na odstavené koleji. Celkem bylo takto zavražděno asi 1300 lidí, z toho 1150 Židů. Mnohem větší počet obětí si však vyžádaly nesnesitelné podmínky v táboře, především fyzické násilí a zabíjení vězňů ze strany dozorců.

Jakmile se z východu začala přibližovat sovětská armáda, bylo z Berlína nařízeno tábor evakuovat. Od 25. ledna 1945 byly vysílány do táborů uvnitř Německa velké skupiny vězňů, čítající 1000–1500 osob, na tzv. pochody smrti. Tyto strastiplné poutě trvaly kolem dvou týdnů, s minimem potravy, žádnou hygienou a v panujících lednových mrazech. Během únoru a března bylo dále evakuováno asi 1500 převážně židovských žen po moři směrem k Německu, ovšem spojenecké bombardování neozbrojených lodí způsobilo, že do cíle dorazila jen hrstka z vězňů a vězeňkyň. Tábor Stutthof byl osvobozen až 9. května 1945, jako poslední koncentrační tábor 48. armádou 3. běloruského frontu. V průběhu existence zde bylo uvězněno až 110 000 lidí z 28 zemí a přibližně 65 000 jich zde našlo smrt.

Pokračujeme dál, před přeháňkou nás zachránily v lese buky. Viselská kosa či Viselský poloostrov (polsky Mierzeja Wiślana) je písečná kosa rozdělená mezi Pomořské vojvodství v Polsku a Kaliningradskou oblast v Rusku. Odděluje Viselský záliv a Żuławy Wiślane od otevřených vod Gdaňského zálivu a je přibližně 96 km dlouhá (59 km v Polsku a 37 km v Rusku) a 1–2 km široká.

V roce 2022 byla dokončena výstavba kanálu Nowy Świat, který spojuje Viselský záliv s Gdaňským zálivem. Plavební kanál se zdymadlem a silniční systém s otočnými mosty (oba otočné mosty jsou identické konstrukce) doplňují vlnolamy a kotviště. Kanál umožní přístup námořním plavidlům o délce 100 metrů, šířce 20 metrů a ponoru 4,5 metru. Účelem zdymadla je omezit míchání sladké vody z Viselského zálivu se slanou vodou z Gdaňského zálivu a kompenzovat rozdíl ve výšce hladiny vody, který může nastat na obou stranách zdymadla a který může dosáhnout přibližně 1,5 m.

Výstavbou průplavu se vyřešil dlouhodobý spor s Ruskem přes Pilawský průliv a zároveň se zkrátila vodní cesta z Elblągu na Hel ze 139 km na 68 km. Výstavba kanálu by měla v budoucnu umožnit, po prohloubení plavební dráhy na řece Elbląg a přes Viselský záliv, aby se přístav Elbląg stal významnějším námořním přístavem, který odlehčí silniční a železniční dopravě vedoucí do přístavu Gdaňsk.

Výstavba kanálu je doprovázena vytvořením zanášecího ostrova pro materiál vybraný z Viselského zálivu na eliptickém půdorysu s délkou hlavních os 1932 m a 1192 m.

Před další přeháňkou nás ukryl most, hlad jsme zahnali obří zapiekankou, na obloze se začíná objevovat modrá a není až tak pozdě - pojedeme dál.

Kosa je řídce urbanizovaná a prakticky neindustrializovaná. Bývalé rybářské vesnice se změnily v letoviska.

Krynica Morska je největším letoviskem Viselské kosy. Docela blázinec po liduprázdné pobřežní cyklotrase :-( Moc se tady zdržovat nebudeme, po pobřežní promenádě se naštěstí smí na kole a k majáku je to jen kousek do kopce - je vysoký 27 m, světlo je tak 53 m nad hladinou moře.

V Krynici Morské se nachází stanoviště pohraniční stráže, která chrání úsek hranice s Ruskou federací na Viselské kosě - jejich auto jsme zahlédli až na samém konci cyklostezky a blíže k hranici se podívat nelze.

Víc na východ už se nedostaneme a je nejvyšší čas to otočit. 45 km převážně lesem sem, 45 km zase zpátky. Pro lesní vegetaci kosy je charakteristický borový les.

Večer nás ještě čeká očista kol od bláta a písku. Ve vybavení chatky naštěstí nechybí kýbl :-)

 

den třetí, Stegna

Chtěli jsme na kolech do Gdaňska, ale namísto toho trávíme den v chatičce u zapnutého topení. Prší, prší, prší...

Pršet přestává až po sedmé večer, na pláž z Krakusu naštěstí není daleko.

Zajímá vás, jak to tady vypadá v zimě? Našla jsem na YouTube jedno pěkné video z dronu.

 

Zítra balíme a cestou do Władysławowa aspoň částečně prozkoumáme Gdaňsk.