Polsko 13.-23.6.2026

Baltské pobřeží

 

úvod - Viselská kosa - Gdaňsk - Helská kosa - Puck (tato stránka) - nejsevernější bod Polska - Lebská Sahara - Międzywodzie - Svinoústí - Trzęsacz a Niechorze - útesy v Świętouściu a cesta domů

 

den šestý, Puck

Mrholí, mrholí a pořád mrholí. Během dopoledne zkouknu na tabletu tři díly seriálu Madison od Taylora Sheridana, ale stále pokukuju ven, jestli už se obloha konečně vyčistí. V radarové mapě se tohle jemné mžení na pobřeží vůbec neprojevuje :-( Dočkáme se až odpoledne, hodinky ukazují 14:00 a na obloze začíná převažovat modrá. Tak aspoň nějaký mini výlet, co takhle městečko Puck? Určitě tam budou mít zmrzlinu...

 

Władysławowo - Swarzewo - Puck - Łebcz - Władysławowo, cca 50 km, ⬆️ 100 m / ⬇️ 100 m

 

Pucká zátoka, polsky Zatoka Pucka, kašubsky Pùckô Hôwinga je mělká zátoka Baltského moře nacházející se mezi částí Kašubského pobřeží, Helskou kosou a Gdaňským zálivem. Hranice mezi Puckou zátokou a Gdaňským zálivem ale není jednoznačně definována - severovýchodní konec dosahuje Helského poloostrova a jihozápadní konec dosahuje obce Orłowo. Místo je hojně využíváno k vodním sportům a v zimě občas i zamrzá.

Rewská kosa a písečná mělčina Rybitwia Mielizna (nazývaná také Mewia Rewa) dělí Puckou zátoku na vnitřní část (mělčí, součást chráněné oblasti Nadmorski Park Krajobrazowy) a vnější část (hlubší, sousedící s Gdaňským zálivem). Našla jsem jedno video z dronu pro představu té nádhery. V roce 1918 byl vytvořen umělý kanál pásem mělké vody u města Rewa. Takzvaná „hluboká voda“ je přibližně 5 metrů hluboká a 700 metrů široká. Je neustále udržována, prohlubována a značena pro plavbu. Tento kanál umožňuje bezpečnou plavbu malých plavidel směrem k přístavu Puck.

 

Jedenkrát ročně je přes mělčinu Rybitwia Mielizna otevřená stezka pochodu mělkou vodou Marsz Śledzia (česky Pochod sleďů) z Rewy do Kuźnice na poloostrově Hel. Stezka má délku přibližně 12 km, ale pochod je kritizován ekologickými organizacemi. Celá oblast je ptačím biotopem a rezervací tuleňů...

 

Pochod není závod, ale rekreační a sportovní akce a skládá se ze čtyř etap:
1. etapa – „Víry“ – vstupujeme do vody a postupně se vzdalujeme od břehu Helského poloostrova, je čím dál hlubší, po asi 700 metrech začínáme plavat – před námi je už jen voda... Věříme, že brzy budeme mít zase půdu pod nohama, ačkoliv tomu nic nenasvědčuje.
2. fáze – „Mojžíšův syndrom“ – kráčíme ve vodě sahající po kolena a poté přes úzký pruh suché země středem zálivu, jako biblický Mojžíš, „s vodní stěnou po pravé i levé straně“. Během této fáze můžeme vidět divy přírody a vraky vyčnívající podél tohoto úseku, včetně vraku označovaného ORP Kujawiak.
3. etapa – „Zkoušky“ – Každý účastník Pochodu sledě sní po trase speciálně připraveného sledě (pro posílení) a vypije typický námořnický nápoj. To vše proto, aby se mohl postavit závěrečné, obtížné etapě pochodu.
4. etapa – „Těsně u břehu“ – Tato etapa je bojem o život, zde účastníci musí překonat umělý zářez v mělčině, tzv. „hlubinu“ o šířce 700 m až 1 400 m (v závislosti na hladině vody a rozložení mělčiny v daném roce). Tuto část absolvují ve vodě, taženi lanem za rybářským člunem (10 osob na člun) nebo na palubě člunu. V extrémních verzích (podzim, zima a jaro), kde se účastní profesionálové pracující v moři, se tato část absolvuje plaváním. Viditelný břeh v Rewě motivuje účastníky.

 

U Rewy je písečná kosa zvaná Szpyrk dlouhá cca 1 km nad vodou. Ale výlet až do Rewy nám překazil ten dopolední déšť a za odpoledne se to stihnout nedá.

Město Puck je jedním z center kašubské kultury - Kašubové jsou západoslovanský národ, který se odvozuje od Pomořanů osídlivších Gdaňské Pomoří i východní část Západního Pomoří. Zmrzlina ze stánku na náměstí byla vynikající a vyhrávala nám k lízání hudba z oken radnice.

Po obnovení samostatného Polska po první světové válce se Puck stal jediným větším polským námořním přístavem na vyústění koridoru k Baltskému moři mezi Německem a Svobodným městem Gdaňsk. Roku 1920 se zde proto slavil symbolický „Sňatek Polska s mořem“ za účasti generála Józefa Hallera, kdy do Puckého zálivu vhodil platinový pečetní prsten. Teprve posléze byl jižně vybudován větší přístav v Gdyni.

Zpátky se vracíme odbočkou přes Łebcz po cyklostezce z bývalé železniční trati Swarzewo - Krokowa mezi větrníky.

Ale nejvíc zábavy jsme nakonec zažili v Biedronce u kruhového objezdu na okraji Władysławowa. S nákupem jsem se postavila jako vždy do obsluhované pokladny, protože u samoobslužné bych měla ty položky bez čarových kódů problém dohledat. Jenže za pokladnou seděl chlapec, vzal do ruky kedlubnu a bezelstně se zeptal "Co to jest?". Kdybych to byla bývala věděla, nemusela jsem vystát tu frontu... Tak odteď jsem zase chytřejší, už vím, že polsky se kedlubna jmenuje kalarepa :-)

 

Ale den ještě nekončí, krásně se vyčasilo, takže po večeři vyrážím ještě jednou, tentokrát už sama, na kolo. Vašek dal přednost odpočinku s Internetem.

Ano, liduprázdné pláže na Helu budou tou správnou lokalitou pro večerní posezení a ne ten blázinec na pláži přímo v Władysławowo či v přístavu!!! Na kole tam budu za půl hodiny :-)

 

Nádhera...

Krásný večer... Velká škoda, že věž se momentálně rekonstruuje a nahoru se nelze dostat. Ten výhled by byl úžasný.

Zítra se projedeme po útesech na nejsevernější místo Polska v katastru obce Jastrzębia Góra.