Krušné hory / Erzgebirge 24.7.- 1.8.2026

inspirace Stezkou Českem z Lubů do Moldavy

 

den devátý, od Tří smrků na Moldavu

 

U tří smrků (726 m) - býv. Pastviny (779 m) - Moldava (720 m) - Moldava, žst. (793 m)
cca 9 km, ⬆️ 182 m / ⬇️ 116 m

 

Prší... K snídani vařím čaj a vytahuju piškotovou kostku koupenou včera v asijském supermarketu v Mníšku. Hmm... možná vlastně nemám hlad...

Z etikety: Ranli shougong zvlněný dortík - lahodný dezert s jemnou texturou a bohatou chutí, ideální jako sladká svačina nebo doplněk k čaji, obsahuje vejce, pšeničnou mouku, bílý cukr, rafinovaný rostlinný olej, salátový dresink s příchuti lactobacillus, trehalóza emulgátor, sorbitol (e420), glycerol (e422),sušené plnotučné mléko, jedlý kukuřičný škrob, syrovátkový prášek, acetolovaný diškrobový adipát, jedlá sůl, mono a diglyceridy mastných kyselin, estery mastných kyselin s propylenglykolem, lecitin, sacharózové estery mastných kyselin, hydroxypropylovaný diškrobový fosfát, difosforečnan disodný, hydrogenuhličitan sodný, xanthanová guma, sušený vaječný bílek, glukono-delta-lakton, kyselina citrónová, sorban draselný, beta karoten, sodná sůl škrobu kyseliny octenyljantarové, vitamín C, maltodextrin, potravinářská aromata

 

Když přizvete Google, dozvíte se, že dezert je součástí cukrářských tradic. A že receptura je jednoduchá, čistá a poctivá - piškot z vajec, mouky a cukru. O tom, že dnešní receptura je od té původní na míle vzdálená a její "čistota" vypadá spíše jako koktejl umíchaný v chemické laboratoři, už nepíšou 😡. Je pravda, že někomu opravdu tenhle dortík může chutnat jako sen - jemně a nadýchaně. Dokonce 180 dní bude chutnat pořád stejně 😡.

Povalování mi vydrželo do dvanácti, pak už jsem netrpělivě vyhlížela, kde je té vodě padající shůry konec.

Ale problém byl i poté, co déšť na čas ustal. Asfalt by byl býval lepší :-(

Poštolka obecná je náš nejhojnější dravec a tahle mi parádně zapózovala.

Kostel Navštívení Panny Marie se nachází na západním okraji Moldavy (něm. Moldau). Hned naproti ve svahu je hřbitov. S neposekanou trávou :-(

Opět mrholí... 🌧️🌧️🌧️ V takovém počasí působí zchátralé budovy ještě víc skličujícím způsobem...

Obec je rozdělena na tři části – Horní Moldava, Dolní Moldava a Nové Město. Každá z těchto částí je od sebe vzdálena asi dva kilometry. Horní část Moldavy je správním centrem obce - je tady obecní úřad, pošta, silniční hraniční přechod Moldava–Neurehefeld, čerpací stanice, tržnice, restaurace a železniční stanice.

V letech 1871–1884 byla vybudována Moldavská horská dráha, která obec Moldavu spojila s Mostem. O rok později byl dokončen železniční hraniční přechod do Holzhau, který umožnil železniční spojení do saského Freibergu. Dopravovalo se po ní uhlí, vytěžená ruda, dřevo z Krušných hor a samozřejmě turisté. Trať je známá i pod názvem teplický Semmering - úsek je topograficky náročný a pomocí tunelů, viaduktů a úvraťové stanice v Dubí překonává značné stoupání na krátké vzdálenosti.

Po přerušení přeshraničního provozu v roce 1945 a demontáži kolejí na saské straně se stanice Moldava v Krušných horách stala koncovou a její význam značně upadl. Až do poloviny 80. let 20. století sloužila moldavská nádražní budova jako zázemí pro učně Středního odborného učiliště železničního a po roce 1989 se zde vystřídalo několik vlastníků. Dnes by budova měla sloužit jako železniční a dopravní muzeum, ale její další osud je stále nejistý. Z původně rozsáhlého kolejiště je v provozu jen malá část. Budova stanice naznačuje kouzlo minulých časů - 11 průběžných a 5 manipulačních kolejí, 34 výhybek, skladiště, výtopna, vodárna, rampy atd. Velikost byla dimenzována na masivní nákladní dopravu z českých uhelných dolů směrem do Saska.

Začínám na tržnici nákupem teplých ponožek, protože tenisky mám promočené. Následuje návštěva restaurace Florian a výborné vepřo, knedlo, zelo. A v 16:02 odjezd vlakem do Ústí nad Labem. Je sobota, zítra bych až do Petrovic stejně nedošla a neděle je posledním dnem mé dovolené - v pondělí musím do práce. Z Ústí to bude do Brna vlakem z Berlína do Vídně bez přestupu :-)

Co napsat závěrem? Za devět dní jsem ušla cca 200 kilometrů, každopádně dost na to, abych si o Krušných horách udělala docela slušný obrázek. 5 nocí ve stanu volně v přírodě, 3 noci v penzionu. Nejvíc mě omezovalo dobíjení elektroniky :-(

 

Krušné hory jsem si od začátku představovala trochu jinak. Vlastně mě překvapily. Čekala jsem hory poznamenané těžbou, průmyslem a hlavně imisní katastrofou, o které se v souvislosti s Krušnými horami tolik píše. Místo toho jsem procházela překvapivě krásnými lesy, nacházela spousty malin i hub. Silně na mne zapůsobila i spousta míst, kde ještě před několika desítkami let "kypěl život" a dnes tam člověk skoro nikoho nepotká. Sudety... Vesnice, kostely, hřbitovy zmizely a jen člověkem změněná krajina zůstala... Možná právě proto na mě Krušné hory působily trochu melancholicky. Ne smutně. Spíš jako místo, kde je minulost pořád přítomná, jen už nemluví nahlas. Nejsou to hory, které člověka ohromí jedním velkým vrcholem nebo výhledem. Jejich kouzlo je rozeseté po cestě – v lese, v zarostlých loukách, v rašeliništích, v kamenech pod nohama a v názvech míst, která už dávno nejsou tím, čím bývala.

 

Rozcestník:

01/ Luby - Vysoký Kámen

02/ Vysoký kámen - Rolava

03/ Rolava - Boží Dar

04/ okolím Božího Daru, Fichtelberg a Klínovec

05/ Boží Dar - Velký Špičák

06/ Velký Špičák - Hora sv. Šebestiána

07/ Hora sv. Šebestiána - Nová Ves

08/ Nová Ves - Český Jiřetín - U tří smrků

09/ U tří smrků - Moldava (tato stránka)