Autem s kolama vzadu "na guli" jsme se v sobotu ráno přemístili z Brna do Bohumína, auto odstavili ve Starém Bohumíně poblíž hraničního přechodu Bohumín / Chałupki a na kolech přejeli k bohumínskému nádraží. Nízkopodlažní vlak nás převeze do železniční zastávky Mosty u Jablunkova. Dál nejede, pokračovat musíme na kole.
na parkovišti ve Starém Bohumíně
Mosty u Jablunkova
Šedivé mraky se převalují po všech kopcích kolem, předpověď počasí není pro dnešek nikterak příznivá, ale od zítřka by se měla překlopit do letního módu.
Jablunkovský průsmyk
Těch 11 km jsme šlapali a moc se nerozhlíželi. A povedlo se, avizovaný déšť nás chytil až těsně před Hrčavou a my jej přečkali ochutnávkou sýrů v místní sýrařské prodejně pod střechou.
Ubytování máme zamluvené přes Booking.com za pražírničkou u chalupki a chvíli zápasíme se zadáním kódu na bezpečnostním boxu na klíče. S touto vymožeností se setkáváme poprvé a určitě ne naposledy - obdobné krabičky na nás čekaly i v Polsku a veškerá komunikace probíhala převážně online.
Parádní apartmán v prvním patře za 1020 Kč/2 osoby/noc.
Guest House u chalupky
Mraky se přehnaly, uvnitř sedět nebudeme. Vyrazíme k trojmezí a uvidíme. Ale hlavně opatrně, sešup k potoku, který se jmenuje Slovenský nebo polsky Wawrzaczowy je nebezpečný i za sucha.
po česko-slovenské hranici k trojmezí
Místo, kde se stýkají hranice tří států Česka, Slovenska a Polska, je turistickou atrakcí :-( Hlavně z polské strany :-(
Když jsem na Hrčavě byla poprvé ještě za totáče, bylo Česko a Slovensko ještě Československem a tehdy byla Hrčava známá pouze svým přívlastkem nejvýchodnější obec Severomoravského kraje a také celé ČSR. Až zásluhou rozdělení k 1.1.1993 se zviditelnilo trojmezí - místo, kde se setkávají hranice tří států - České republiky, Polské republiky a Slovenské republiky. V roce 1995 zde byly vztyčeny tři trojboké žulové jehlany se státními znaky jednotlivých států a jejich spojnice se protínají ve strži koryta potoka. V roce 2007 byl dostavěn most přes hraniční potok, obrovské přístřešky, terasovité betonové schodiště, chodník se zábradlím a informační cedule. Ale to se vůbec nedá srovnávat s tím, jak to tady vypadá dneska... Škoda, na starších fotkách vypadá tohle místo rozhodně mnohem lépe :-( A to jsem se snažila fotit bez davů návštěvníků a bez těch staveb okolo.
trojmezí
Česko má čtyři mezistátní trojmezí: u obce Hrčava resp. Jaworzynka (ČR/Polsko/Slovensko), u Hrádku nad Nisou v řece Lužická Nisa (ČR/Polsko/Německo), nedaleko hory Plechý (ČR/Německo/Rakousko) a na soutoku Moravy a Dyje u města Hohenau an der March (ČR/Rakousko/Slovensko).
návštěvníků a bez těch staveb okolo.trojmezí
V hospůdce na české straně jsme dali chleba se škvarkama a cibulí a po pohledu na radarovou mapu si řekli, že to riskneme a pojedeme dál.
trojmezí
pohledy na slovenskou stranu cestou do Jaworzynky
Projíždíme polskou Jaworzynkou až k hraničnímu přechodu Bukovec/Jasnowice a poté pokračujeme k místu označenému jako nejvýchodnější bod ČR.
nejvýchodnější bod ČR
A zase se rozpršelo, ale naštěstí je tu přístřešek. V celé naší republice prší na jediném místě a to právě tady, kde zrovna jsme :-(
nejvýchodnější bod ČR
Koukáme do mobilu :-( Nejzápadnější bod se nachází na česko-německé hranici, v Karlovarském kraji u obce Krásná. Nejsevernější bod se nachází na česko-německé hranici, v Ústeckém kraji u osady Severní, části obce Lobendava. Nejjižnější bod se nachází na česko-rakouské hranici, v Jihočeském kraji u vesnice Dolní Drkolná, části města Vyšší Brod. A obloha se konečně začíná protrhávat.
přes Sušský vrch
Navečer vyrážím na procházku s dronem. Dálniční most Valy, na který koukáme z Hrčavy, je s výškou 84 metrů nejvyšším mostem Slovenska. Je součástí 12 kilometrů dlouhého úseku Skalité–Svrčinovec a nachází se v obci Čierne v okrese Čadca. Výška nejvyššího pilíře mostu činí neuvěřitelných 78 metrů.
pod Hrčavou směrem na Čierne
Poté jsem se ještě prošla Hrčavou, zítra na to už nebude čas.
Jižní část Hrčavy spolu s východním okrajem katastru obce byla, spolu s jejím centrem, až do roku 1924 součástí obce Javořinka (Jaworzynka), která od roku 1920 leží v Polsku; naopak většina katastru obce (většina lesů spolu s okrajovou severní zástavbou) náležela k sousední obci Bukovci. Při sporu Československa a Polska o oblast Těšínska byla obec přiřazena mezinárodní komisí k Polsku. Po protestech zdejších obyvatel proti tomuto rozhodnutí byla roku 1924 Hrčava přidělena Československu.
Od zbytku světa byla Hrčava izolována až do výstavby zhruba desetikilometrové silnice v roce 1965, která spojuje Hrčavu s hraničním přechodem Mosty u Jablunkova. Přívlastek nejvýchodnější obec z pohledu centra obce stále platí, ale nejvýchodnější místo ČR na katastru této obce není - to spadá pod Bukovec.
dřevěný hrčavský kostelík sv.Cyrila a sv. Metoděje
studánka u Lurdské jeskyně
A spát. Máme za sebou 185 km autem, 60 km vlakem a 27 km na kole. Od teď už to bude jen na kole - zítra máme před sebou trasu dlouhou 100 km a přejezd části Slezských Beskyd. V oblasti kolem Szarculy se dostaneme až do nadmořské výšky 790 m a pak už to bude převážně podél řeky Visly stále z kopce.
Guest House u chalupky
den první: Mosty u Jablunkova - Hrčava (Trojmezí a nejvýchodnější bod ČR), 27 km
den druhý: Hrčava - Wisla - jezero Goczałkowickie - zámek Pszcyna - Osvětim, 100 km
den třetí: Osvětim - hrad Lipowiec - hrad Tenczyn - Krakov, 76 km
den pátý: Krakov (Wawel, Rynek Główny, Wandina mohyla, Kazimierz), 42 km
den šestý: Krakov - hrad Korzkiew - hrad Ojców - hrad Pieskowa Skała - Olkusz, 66 km
den osmý: Złoty Potok - hrad Bobolice - hrad Mirów - hrad Olsztyn - Złoty Potok, 70 km
den devátý: Złoty Potok - Żarki - Woźniki - jezero Chechło-Nakło - Bytom - Gliwice, 98 km
den desátý: Gliwice - Rybnik - Starý Bohumín, 72 km
suma sumárum 682 km
trasy ke stažení ve formátu gpx