Szlak orlich gniazd 1.-10.7.2023

cykloputování po zříceninách hradů, zámků a pevností mezi Krakovem a Čenstochovou

 

den druhý

Hrčava - Osvětim, 100 km

 

Ráno vyrážíme směrem polská Jaworzynka. Obloha je spíše zatažená, ale silnice jsou suché a provoz je minimální - je neděle a všichni míří do kostela. Nějak nám to nedocvaklo, ale zřejmě bude problém někde koupit něco k jídlu...

Nahoru, dolů, nahoru, dolů... Jedna obec přechází naprosto plynule do druhé. Všude je zástavba, ale má to své výhody - asfaltové silničky. Za řekou Olzou začne začíná stoupání poslední. Olza se vlévá jako Olše do Odry u Bohumína, my se musíme překonat hřeben, abychom se dostali do povodí Visly.

V horské osadě Stecówka je krásný dřevěný kostel Panny Marie z Fátimy, ale zrovna v něm probíhá mše. Pokračujeme tedy bez zastavení dál po hřebeni po příjemné lesní asfaltce a těsně míjíme vrcholky Beskidek (796 m) a Szarcula (803 m).

Vpravo od cesty se skrývá malá dřevěná rozhledna či spíše posed s pěkným výhledem na nejvyšší vrcholky Slezských Beskyd (polsky Beskid Śląski) Skrzyczne (1257 m) a Barania Góra (1220 m) a na Jezioro Czerniańskie, přehradní nádrž na soutoku Białe a Czarne Wisełki.

Cca 800 m nad mořem. Nejvyšší místo nejen dnešní trasy, ale celého výletu :-) Odsud už pojedeme jenom dolů :-)

 

Uzounká cesta úbočím hory Zadni Groń k přehradě nás vede kolem komplexu prezidentského zámku - modernistického paláce postaveného v letech 1929-30 pro prezidenta Polské republiky jako dar Slezska hlavě státu. Oblast je označena branami a hlídá ji spousta kamer.

Jezioro Czerniańskie na soutoku Białe a Czarne Wisełki, pramenící na úbočí Baranie Góry, nás vítá slabým mrholením. Tady je začátek Visly (polsky Wisła), s délkou 1022 km nejdelší polské řeky. Protéká středem země od jihu k severu a vlévá se do Gdaňského zálivu. Jako zajímavost lze uvést, že nejvyšším místem povodí Visly je 2655 m Gerlachovský štít.

Kousek ještě pokračujeme po silnici, cyklostezka, která nás povede spoustu kilometrů podél řeky začíná kousek před městem Wisła.

Mrholení zůstalo daleko za námi v horách a občas se ukáže i sluníčko. Z "trasy rowerove" přes města Wisła a Ustroń jsme nadšeni. O pár levelů výše než je běžné u nás :-)

 

Z města Skoczów odjíždíme s dobrým pocitem - zapůjčili jsme Polákům nástroj zvaný "łyżka nie do jedzenia" aneb montážní páka na cyklistické pláště :-) S tou polštinou to půjde :-)

S plným žaludkem pokračujeme pásem lesů kolem Bajerky, pravobřežního přítoku Visly.

Podchodem pod obrovským seřazovacím nádražím Zabrzeg Czarnolesie se dostáváme na hráz Goczałkowické přehrady (polsky Zbiornik Goczałkowicki nebo Jezioro Goczałkowickie).

Přehrada pro zásobování vodou katovické aglomerace a protipovodňová ochrana vznikla mezi lety 1950-56 přehrazením toku Visly. Sypaná přehradní hráz je dlouhá necelé 3 kilometry a vysoká 14 metrů a jezero dlouhé 14 km zaujímá plochu 32 km², čímž je největší vodní nádrží ve Slezsku (čtvrtou největší v Polsku) a bývá označováno jako "slezské moře". Přístupná je pouze hráz, pro zbytek areálu platí zákaz vstupu - jako zdroj pitné vody a hnízdiště mnoha ptačích druhů.

Když se zvedne vítr s blížící se bouřkou, působí to docela děsivě. Raději se tady v přístřešku chvilku schováme a v místním stánku ochutnáme "lody" (zmrzlinu).

Nakonec spadlo jen pár kapek a my můžeme zase vyrazit. Před námi je Pszczyna, město jehož počátky jsou spjaty s existencí hradu strážícího brod přes říčku Pszczynku v bažinatém údolí na významné obchodní stezce z Krakova na Moravu.

V rozsáhlém zámeckém parku s navazujícím lesoparkem se prohánějí cyklisté spolu s pěšáky a nikdo s tím nemá problém. Kolem pomníků a zubří obory nás cyklotrasa dovede až před zámek.

 

Kdysi tu býval rybník a v něm ostrůvek se třemi duby. Rybník vyschl a ani původní duby už tady nejsou. Dnes je to vycházkové místo - v místě zvaném "Trzy Dęby" stojí obelisk s pamětní deskou připomínající shromáždění a složení přísahy obyvatel okresu Pszczyna před vypuknutím 1. slezského povstání v roce 1919. Později byl v tomto místě založen vojenský hřbitov - jsou zde pohřbeni vojáci, kteří zemřeli 1.-2. září 1939 v nerovném boji s německou armádou a povstalci popravení nacisty 4. září 1939. Jeden z pomníků připomíná i oběti katyňského masakru - deska se jmény obyvatel regionu Pszczyna zavražděných NKVD v roce 1940.

Zámek Pszczyna (česky Pština), šlechtická rezidence Promnitzů, Askánců a Hochbergů byla přestavěná do současné novobarokní podoby v letech 1870–1876. Na rozdíl od mnoha jiných zámků a hradů ve Slezsku, které byly zničeny ve druhé světové válce nebo bezprostředně po ní, se na pštinském zámku zachovalo původní zařízení a nábytek, což z něj činí jednu z nejcennějších památek rezidenční architektury ve střední Evropě a přezdívá se mu slezský Versailles.

Černouhelný důl Piast II nacházející se ve Wole u Osvětimi má zajímavou historii. Vznikl v roce 1977, v roce 1985 z něj byla dodána první tuna uhlí. To produkoval až do roku 2005 a zlikvidován byl v roce 2008. Ocelové těžní věže už zmizely a ta betonová věž je vysoká 107 m. Zůstalo městečko klasického ruského typu 8O.let minulého století - během své největší slávy důl živil 3 tisíce horníků.

Za Wolou přejíždíme na pravý břeh Visly a dnešní cíl už máme na dosah. Zezadu přijíždíme k areálu koncentračního tábora Auschwitz II neboli Auschwitz-Birkenau (v češtině Osvětim-Březinka).

Výstavba jednoho z největších nacistických vyhlazovacích táborů nazvaného podle vesnice Březinka (polsky: Brzezinka, německy: Birkenau), tábor pro konečné řešení židovské otázky (holocaust), byla zahájena v říjnu roku 1941. Zahynulo zde více než 1,1 milionu lidí, z nichž přibližně 90% byli Židé prakticky ze všech evropských států. Historie je krutá a měli bychom vědět, čeho jsou lidé schopni.

Pokračujeme směrem do Osvětimi. Auschwitz I byl založen na základě rozkazu Heinricha Himmlera ze dne 27. dubna 1940 v bývalých kasárnách rakouské a později polské armády.

Na návštěvu areálů už je pozdě. Nejvyšší čas se ubytovat - nocleh máme zajištěný v apartmánech Obozowa a zaplatili jsme 1245 Kč/2 osoby/noc. Trošku problém kam s kolama, když dovnitř nesmějí, ale jinak je to luxus :-) I pračku jsme využili, zítra pojedeme ve voňavém :-)

 

úvod

den první: Mosty u Jablunkova - Hrčava (Trojmezí a nejvýchodnější bod ČR), 27 km

den druhý: Hrčava - Wisla - jezero Goczałkowickie - zámek Pszcyna - Osvětim, 100 km

den třetí: Osvětim - hrad Lipowiec - hrad Tenczyn - Krakov, 76 km

den čtvrtý: Krakov (Krakova mohyla, koncentrační tábor Plaszów, Kościuszkova mohyla, Piłsudského mohyla), 42 km

den pátý: Krakov (Wawel, Rynek Główny, Wandina mohyla, Kazimierz), 42 km

den šestý: Krakov - hrad Korzkiew - hrad Ojców - hrad Pieskowa Skała - Olkusz, 66 km

den sedmý: Olkusz - hrad Rabsztyn - hrad Bydlin - hrad Ogrodzieniec - hrad Bąkowiec - Jaworznik - Złoty Potok, 89 km

den osmý: Złoty Potok - hrad Bobolice - hrad Mirów - hrad Olsztyn - Złoty Potok, 70 km

den devátý: Złoty Potok - Żarki - Woźniki - jezero Chechło-Nakło - Bytom - Gliwice, 98 km

den desátý: Gliwice - Rybnik - Starý Bohumín, 72 km

suma sumárum 682 km