Szlak orlich gniazd 1.-10.7.2023

cykloputování po zříceninách hradů, zámků a pevností mezi Krakovem a Čenstochovou

den pátý

Krakov podruhé, 42 km

Dopoledne vyrážíme na kole ke čtvrté mohyle - včera jsme viděli Krakovu, Kościuszkovu, Piłsudského a zbývá nám Wandina. Od Wawelu to navigace spočítala na cca 15 km.

Wawelský drak

Aleja Gwiazd pod Wawelem

Podél Visly naprostá pohoda, ale v průmyslové oblasti krakovské Nové Huty je to navigačně trošku složitější. Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem Nowe Huty je metalurgický závod ArcelorMittal Poland S.A., v letech 1990-2004 známý pod názvem huť Tadeusze Sendzimira a v letech 1954-1990 jako huť Vladimíra Iljiče Lenina - od svého založení v roce 1954 největší průmyslový závod v Krakově a jedna z největších oceláren v Polsku.

podél Visly

podjezd pod dálnicí

Wandina mohyla je věnovaná legendární Wandě, dceři zakladatele Krakova knížete Kraka, která se raději utopila ve Visle, než aby dopustila další útoky německého knížete, který ji chtěl za ženu. Datum výstavby se odhaduje na cca 7.-8. století, podobně jako Krakova.

Kopiec Wandy

Mohyla je 14 m vysoká a průměr její základny měří 50 m. Na jejím vrcholu stojí od roku 1890 mramorová socha orla.

Pevnost kolem mohyly byla součástí rakouského fortifikačního systému tzv. Pevnosti Krakov. Zvětší části byla rozebrána - zachována zůstala jen cca 500 metrů vzdálená pěchotní pomocná pevnost - Fort międzypolowy piechoty 49½a Mogiła k obraně Sandomierské cesty nacházející se v údolí Visly. Dnes tu kraluje kopřiva a komplex nevzhledných garáží v okolí místu na kráse taky moc nepřidává. Ale jinak je tento fort ve srovnání s ostatními zachován v celkem dobrém stavu a v letech 2014-2018 byl zrestaurován.

Fort międzypolowy piechoty 49½a Mogiła

Vracíme se zpátky do centra Krakova po stejné trase, ale byla to chyba - měli jsme se projet přes čtvrť Nowa Huta, původně samostatné město navržené od nuly, jehož výstavba začala v roce 1949 kvůli oceláren. Tak trochu náš Havířov :-)

Kazimierz (česky Kaziměř) je místem, kde se dodnes prolínají židovské a křesťanské tradice. Židé sem byli přesídleni z Krakova a Kazimierz se stal významným centrem židovské kultury v Polsku i ve světě, jehož nejvýznamnějšími postavami byli rabín Moses Isserles a Natan Spira. Vznikly četné synagogy (dodnes jich existuje 7), školy a univerzity, hřbitovy i impozantní obytné domy zvláště rychle bohatnoucích židovských obchodníků a bankéřů. Na ulice Szeroka je dnes jediná synagoga, ve které se pravidelně konají bohoslužby - synagoga Remu z roku 1556.

synagoga Remuh

Hřbitov u ní je jedním z nejstarších evropských židovských hřbitovů. Židé zde byli pohřbíváni od poloviny 16. do poloviny 19. století a v Polsku se starší náhrobky nacházejí pouze ve Vratislavi a Lublinu .

hřbitov Remuh

Za 2. světové války byl hřbitov skládkou odpadků. V té době se dochovalo pouze 10-20 náhrobků, včetně náhrobku rabína Mosese Isserlese († 1572). V roce 1959 proběhly na hřbitově archeologické výzkumy, při kterých bylo nalezeno několik stovek náhrobků a hřbitov byl částečně zrekonstruován.