Szlak orlich gniazd 1.-10.7.2023

cykloputování po zříceninách hradů, zámků a pevností mezi Krakovem a Čenstochovou

 

den šestý

Krakov - Olkusz, 66 km

 

V Krakově se nám moc líbilo, ale snad se sem zase někdy podíváme. Ale teď už je čas konečně vyrazit na Szlak orlich gniazd - na cestu po zříceninách hradů, zámků a pevností mezi Krakovem a Čenstochovou.

Zatím jsme s polskou cyklistickou infrastrukturou moc spokojeni. Na kole se tady jezdí mnohem víc než u nás a mnohem víc je i cyklistické infrastruktury. Cykloobousměrky jsou naprosto v převaze vůči klasickým jednosměrkám, většina cyklostezek je stavebně oddělena od silnice, v cyklopruzích nejsou odstavená auta na blikačkách, na nábřežích je prostor jasně rozdělen a v pruhu určeném pro cyklisty se prohání cyklisti a nemotají se pěší. A zatím jsme se nesetkali s tím, že by se na kole někam nesmělo. Na křižovatky s červenými cyklopruhy a cyklopřechody, na kterých má cyklista přednost, si člověk zvykne velice rychle. Ale faktem je, že nejsme nikterak rozmazlení - z Brna jsme zvyklí na polovičatá či žádná řešení :-)

Cyklotrasa nás vede převážně po silničkách s malým provozem. Jen v jednom místě jsme měli trošku problém, protože pokud mapu dostatečně nezazoomujete, nevšimnete si zavčas, že je turistická značka kvůli stavbě dálnice přerušena a skončíte na stavbě.

Hrad Korzkiew ze 14. století jako první ve směru od Krakova otevírá stezku Orlích hnízd. Vyhnuly se mu všechny válečné pohromy, které znamenaly zkázu pro četné polské hrady – husitské války, války o nástupnictví koncem 16. století i švédské vpády v polovině 17. století a na počátku 18. století, ale během 17. století byl opuštěn a chátral. V roce 1997 ruinu s částečně dochovanou velkou obytnou věží s částí hradby zakoupil krakovský podnikatel a začal jej opravovat a dostavovat jako další ze svých hotelů. Postavil vstupní křídlo s obnovenou bránou, výrazně zvýšil východní hranolovou baštu a nové cihlové patro s velkými obdélnými okny dostal i donjon. Ale celá ta přestavba je značně diskutabilní. Hrad je možné navštívit pouze po předchozí telefonické domluvě.

Kostel Narodzenia świętego Jana Chrzciciela stojí na kopci na druhé straně údolí říčky Korzkiewky a o pár metrů výš. První písemná zmínka o něm je z roku 1623 a kromě sakrální funkce měl i funkci obrannou. Naznačuje to kulatá věž s charakteristickými střílnami ve tvaru klíče - z kostelního vrchu bylo možné úspěšně ostřelovat celé údolí.

Asi 15 km severozápadně od Krakova se nachází kaňonovité území ve vápencových skalách Krakovsko-čenstochovské jury. Ojcowský národní park (Ojcowski Park Narodowy) byl založen v roce 1956 a zahrnuje poměrně malé území střední části doliny říčky Prądnik a jejího pravého přítoku Sąspówka - se svou rozlohou 21 km² je nejmenším národním parkem v Polsku.

Takový malý Moravský kras :-) Žleb, skály i jeskyně.

 

Počasí je dneska takové nijaké a převážně šedivá obloha ubírá hodně na fotogeničnosti. A protože se blíží poledne, ochutnáme místí zapiekanku. S boczkem a szczypiorkem za 13 zlotých a stejnou cenu stojí i latte macchiato.

Mezi nejznámější skalní útvary v parku patří Krakovská brána (Brama Krakowska). Vznikla v důsledku erozních procesů a skalní bloky vymezující vstup do bočního kaňonu Wąwóz Ciasne Skałki jsou od sebe vzdálené jen pár metrů.

Pramen pod cestou v minulosti odvodňoval údolí za branou a vytékal u jedné ze skal brány, ale později byl přesunut pod cestu a dostal jméno Pramen lásky.

Ojcowski Park Narodowy je jedno z nejhezčích míst v oblasti kolem Krakova. Nad údolím je v mapě zaznačena spousta skalních vyhlídek a jeskyní, ale s naloženými koly nemáme šanci a ani tolik času.

Nad Ojcówem stojí zřícenina hradu Ojców. Další tzv. Orlí hnízdo - byl postaven na příkaz Kazimíra Velikého ve druhé polovině 14. století s cílem opevnění polského území proti expanzi západních sousedů. Po renovačních pracích v letech 2014–2020 je přístupný veřejnosti, ale za vstup se platí 22 zlotých, což se nám kvůli rychlému nakouknutí nevyplatí. Ale pokud nezaplatíte za vstupné a přijedete jako my po silnici, nic neuvidíte :-( Pokladna je od hradu daleko :-( A popojít po schodech směrem k parkovišti nás nenapadlo :-(

Další zajímavostí je Kaple na vodě (Kaplica Na Wodzie), dřevěný kostelík postavený v roce 1901 s prvky alpské architektury v místě bývalých lázní mezi dvěma břehy říčky Prądnik - podle legendy proto, aby se obešel tehdejší carský zákaz stavby na ojcowské půdě.

Naší další zastávkou je církevní komplex na vrcholu Długa - Kościół pw. Najświętszej Maryi Panny i Świętego Józefa Rzemieślnika, Groty modlitewne i Pustelnia błogosławionej Salomei.

Žulový obelisk na hřbetě slona byl ​​vztyčený v roce 1686, tři roky po vítězství Jana III. Sobieského u Vídně. Socha slona je vyrobena z velkého bloku vápence a z trubky kdysi tekla voda. Vznikla na základě římského prototypu, obelisku na slonovi před kostelem Santa Maria Sopra Minerva v Římě, který nechal postavit Lorenzo Bernini v letech 1666-67. Na těle slona je latinský nápis z Bible z Matoušova evangelia "Onus meum leve, Mé břemeno netíží".

Pokračujeme údolím říčky Prądnik k Pieskowe Skałe. Výrazný skalní útvar zvaný Maczuga Herkulesa neboli Herkulův kyj nelze přehlédnout.

Hrad Pieskowa Skała je jediným z obranného řetězce Orlích hnízd, který se zachoval v dobrém stavu. Jeho současným vlastníkem je stát - je pobočkou Státní sbírky umění ve Wawelu. Ale i tady je vstupné hodně vysoké z pohledu toho, že bychom chtěli jen na chvilku nakouknout :-( A navíc se rozpršelo :-( A pořád jsme v národním parku a v těch se dronem létat nesmí :-(

Máme před sebou ještě 30 km. Sułoszowa, Zederman, Zimnodół, Witeradów. Kousek jsme si schválně zajeli, zlákala nás značka rozhledny v lese jižně od města Olkusz. Ale nejedná se o rozhlednu - oblast kolem Olkuszu chrání několik protipožárních věží a tohle je jedna z nich. Jejich konstrukce je obdobná - cca 30 metrů vysoký železobetonový dřík s točitým schodištěm a nahoře malá budka, obvykle s vyhlídkovým ochozem. Služba se nahoře drží od 1. března do 31. října od pondělí do neděle za denního světla bez dnů volna. Hlídají cca 17 tisíc hektarů převážně jehličnatých lesů, které rostou na písku v oblasti bez vody.

Ta nejznámější stojí na kopci Czubatka nad Błędowskou pouští. Ale některé z těchto věží jsou uzpůsobeny i pro turisty (ta severně od Olkuszu mezi obcemi Jaroszowic a Bogucin Duży nebo věž na Coglowa Góra u obce Woźniki).

 

A konečně Olkusz, město, ve kterém žije cca 35 tis. obyvatel a jehož historie je spjata s nalezišti stříbra. Máme v něm přes booking zarezervované ubytování na sídlišti Osiedle Młodych v jižní části města - docela překvapení, jedná se o garsonku 1+kk v přízemí jednoho z panelových domů :-)

 

V otevírání dveří kódem už začínáme být dobří :-) Apartament na Reja nás stál na jednu noc 1222 Kč a jediné, s čím jsme měli trochu problém, bylo nastěhování kol dovnitř do garsonky, protože venku zůstat nemohly a žádný sklep k dispozici nebyl.

Ještě je třeba pustit pračku a ohřát večeři - v nejbližší sámošce jsme zakoupili místní trenčianské párky s fazolí :-)

 

úvod

den první: Mosty u Jablunkova - Hrčava (Trojmezí a nejvýchodnější bod ČR), 27 km

den druhý: Hrčava - Wisla - jezero Goczałkowickie - zámek Pszcyna - Osvětim, 100 km

den třetí: Osvětim - hrad Lipowiec - hrad Tenczyn - Krakov, 76 km

den čtvrtý: Krakov (Krakova mohyla, koncentrační tábor Plaszów, Kościuszkova mohyla, Piłsudského mohyla), 42 km

den pátý: Krakov (Wawel, Rynek Główny, Wandina mohyla, Kazimierz), 42 km

den šestý: Krakov - hrad Ojców - hrad Pieskowa Skała - Olkusz, 66 km

den sedmý: Olkusz - hrad Rabsztyn - hrad Bydlin - hrad Ogrodzieniec - hrad Bąkowiec - Jaworznik - Złoty Potok, 89 km

den osmý: Złoty Potok - hrad Bobolice - hrad Mirów - hrad Olsztyn - Złoty Potok, 70 km

den devátý: Złoty Potok - Żarki - Woźniki - jezero Chechło-Nakło - Bytom - Gliwice, 98 km

den desátý: Gliwice - Rybnik - Starý Bohumín, 72 km

suma sumárum 682 km