Szlak orlich gniazd 1.-10.7.2023

cykloputování po zříceninách hradů, zámků a pevností mezi Krakovem a Čenstochovou

den čtvrtý

Krakov, 42 km

Krakov (polsky Kraków), metropole Malopolského vojvodství, leží na řece Visle v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou Osvětimskou. Z hlediska počtu obyvatel se jedná o druhé největší město v Polsku - žije zde cca 800 tis. obyvatel. Až do roku 1596 byl Krakov hlavním městem Polska a jeho Staré město s královským hradem Wawel je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Vyrážíme poznávat zajímavá místa Krakova samozřejmě na kole.

Nejprve podél Visly a přes Vislu po mostě zvaném Kładka Ojca Bernatka se zavěšenými sochami sportovců. Jen škoda, že není lepší světlo a že tohle místo neuvidíme za tmy.

Kładka Ojca Bernatka

Jsme v části Krakova zvané Podgórze. V letech 1941–1943 zde bylo vytvořeno ghetto, v němž byli soustředěni všichni krakovští Židé. Jedno z pěti největších ghett v Polsku - tam, kde dříve žilo asi 3 tisíce osob, jich bylo naměstnáno 16 tisíc. Zlikvidováno bylo v březnu 1943 a jeho obyvatelé byli odeslání do koncentračních táborů - v Bełżci, Płaszowě a Osvětimi.

Podgórze

Dnes Plac Bohaterów Getta, původně Mały Rynek či Plac Zgody, byl místem soustředění židovského obyvatelstva před transportem. Památník tvoří 70 židlí.

Plac Bohaterów Getta

Díky věhlasu Spielbergova filmu Schindlerův seznam můžete navštívit Fabryku Emalia Oskara Schindlera.

Propletli jsme se uličkami a dostali se po lávce přes silnici dálničního typu a železniční trať. Najít tu správnou odbočku, která nás dovede na Kopiec Krakusa nebylo za pomoci mapy.cz složité a cyklostezka nás dovedla až nahoru k mohyle.

Kopiec Krakusa

V Krakově se nacházejí čtyři mohyly věnované polským národním hrdinům - Krakova, Wandina, Kościuszkova a Piłsudského. Ty první dvě jsou prehistorické - patří k nejstarším uměle vytvořeným stavbám v Krakově. Ty druhé dvě jsou nové, Kościuszkova mohyla byla postavená v roce 1823 a Piłsudského mohyla v roce 1937.

Kopiec Krakusa

Krakova mohyla (polsky kopiec Krakusa) je věnovaná legendárnímu zakladateli Krakova knížeti Krakovi. 16 m vysoká mohyla s průměrem základny 57 m je navršena na nejvyšším bodu vápencového hřebenu Krzemionki Podgórskie na kopci Lasoty (271 m). Tvůrce, dobu vzniku a účel Krakusovy mohyly neznáme, ale existuje spousta teorií a legendy. Jedna z nich popisuje, že Krak byl pohřben podle zvyku na vrcholu kopce a jeho dva synové podle jeho vůle postavili mohylu jako věčnou památku. Dle archeologických průzkumů se přibližné datum stavby odhaduje na 7. století a pohřební funkce je i přes chybějící archeologické potvrzení považována za velmi pravděpodobnou.

Krakov z mohyly

V kamenolomu Liban býval v letech 1942-44 trestní pracovní tábor. Definitivně byl lom uzavřen v roce 1986, vápencové pece, ocelárny a další zařízení chátrají a lom zarůstá stromy. V roce 1993 se v lomu natáčely scény pro film Schindlerův seznam - zůstala tam cesta dlážděná židovskými náhrobky.

nad kamenolomem

Všude je zde spousta reliktů pevnosti Krakov - rakouského opevnění z 19. století postavené na příkaz císaře Františka Josefa po zrušení autonomie Svobodného města Krakova a jeho začlenění do habsburské říše. Určitě by bylo zajímavé vydat se po pěší a cyklistické stezce zvané Szlak Twierdzy Kraków, ale to by chtělo mnohem více času než máme k dispozici.

V roce 1942 byl v krakovské části Płaszów zřízen pracovní tábor pro židovské obyvatelstvo z krakovského ghetta na území dvou židovských hřbitovů (při rozšiřování tábora byly hřbitovy zcela zničeny a náhrobky byly použity k vydláždění cest v táboře a na základy kasáren). V táboře byla zřízena speciální průmyslová zóna, kde se využívala otrocká práce. Tábor měl několik poboček umístěných vedle větších výrobních závodů - jedním z takových podtáborů byla Továrna na smaltované nádobí Oskara Schindlera.

koncentrační tábor Płaszów

V roce 1944 byl tábor proměněn na koncentrační tábor a plánovala se i výstavba plynových komor a krematorií. Odhaduje se, že táborem v Płaszowě prošlo asi 150 000 lidí převážně z Polska, ale také z Rumunska, Maďarska, Slovenska a cca polovina z nich se nedožila konce války.

koncentrační tábor Płaszów, Lipowy Dołek

Památník obětem koncentračního tábora v Plaszowě byl postaven na valu bývalého rakousko-uherského vojenského opevnění v roce 1964 - pět postav stojících v řadě, s hlavami ohnutými pod tíhou kamenného bloku.

koncentrační tábor Płaszów, Chujowa Górka

Kříž se svazkem ostnatého drátu stojí v místě zvaném Chujowa Górka - v místě poprav a později pálení mrtvol při snaze o skrytí zločinů, když se k táboru blížila frontová linie. Samotná Górka jako místo popravy byla vlastně jámou 6 m širokou, 50 m v obvodu a 5 m hlubokou.

koncentrační tábor Płaszów, ruina židovského pohřebního domu

Vracíme se zpátky do civilizace. Chtělo by to nějaký lehký oběd - zapiekanku. A kde jinde než v židovské čtvrti Kazimierz. Plac Nowy neboli Nové náměstí a Okrąglak najdete na všech stránkách věnující se Krakovu :-) Navštívit Krakov a neochutnat zapiekanku nepřipadá v úvahu a tak jsme u jednoho z okének vyfasovali polovinu bagety pokrytou houbami zapečenou se sýrem. A jako zatím všude, platili jsme kartou, takže zřejmě nemá smysl navštívit nějakou tu směnárnu.

Okrąglak

Kazimierz

Kościuszkova mohyla [koščjuškova] (polsky Kopiec Kościuszki) se nachází na kopci blahoslavené Bronisławy (333 m) v západní části Krakova ve čtvrti Zwierzyniec. Vojevůdce Tadeáš Kościuszki (1746-1817) je polským národním hrdinou - polský a americký generál, pevnostní inženýr, účastnil se americké války za nezávislost, roznítil protiruské hnutí v rozdělovaném Polsku a byl nejvyšším vůdcem povstání v roce 1794. Stavba dokončená v roce 1823 byla zcela financovaná z veřejných sbírek - výška mohyly je 34 m a průměr základny 80 m.

Kopiec Kościuszki

V polovině 19. století Rakušané obehnali mohylu prstencem opevnění, které bylo později částečně rozebráno a později zrekonstruováno - je zde muzeum a za vstup se platí 24 PLN. Z vrcholu jsou ty nejhezčí výhledy na Krakov - za dobré viditelnosti jsou vidět i Tatry, ale to se nám dneska nepoštěstí.

Kopiec Kościuszki

Pokračujeme dále na západ. Vzdušnou čarou je to k mohyle Józefa Piłsudského na kopci Sowiniec (383 m) něco přes tři kilometry, na kole najedeme dvojnásobek.

Stavba s názvem Mohyla nezávislosti začala 6. srpna 1934, tedy v den dvacátého výročí pochodu kádrové roty 1. legie z Krakova, ale po smrti Józefa Piłsudského (1867-1935), hlavy meziválečného Polska, bylo v roce 1935 rozhodnuto pojmenovat mohylu po maršálovi. Obyvatelům Krakova trvalo vybudování mohyly tři roky a obsahuje i půdu ze všech bojišť polských vojáků z první světové války. Je z mohyl nejmladší a největší - je vysoká 36 metrů a je volně přístupná, za vstup se nic neplatí.

Kopiec Piłsudskiego

Dolů k Visle projíždíme kolem Kamaldulského klášterního komplexu na kopci Srebrna Góra, jednom z nejvyšších kopců pohoří Sowiniec v jihozápadní části Wolského lesa. Máme smůlu, momentálně je pro veřejnost uzavřený, ale vlastně bych měla smůlu tak jako tak. Kamaldulové jsou mnišským řádem poustevníků, kteří žijí podle svých přísných pravidel založených na řeholi sv. Benedikta. Klášter je otevřen denně pouze pro muže a ženy jej mohou navštívit pouze dvanáct dní v roce.