Na dnešní trase navštívíme tři velké hrady - Bobolice, Mirow a Olsztyn, jeden hrádek, ze kterého toho moc nezbylo - Ostrężnik, jednu poustevnu a jedno typické orlí hnízdo - ruiny strážnice Przewodziszowice na vysoké skále.

 

I počátky hradu Bobolice se datují do poloviny 14. století a spojují s iniciativou Kazimíra Velikého. Počátky úpadku sahají do roku 1587, kdy Bobolice napadl a dobyl uchazeč o polský trůn Maxmilián Habsburský. Švédští vojáci se k hradu chovali mnohem hůř, v roce 1657 ho obsadili a vypálili. V roce 1683 byl jeho stav tak špatný, že Jan III. Sobieski, který cestoval se svými vojáky do Vídně, raději strávil noc ve stanu, než aby riskoval pobyt v poškozené budově hradu. V 18. století koupila zříceninu hradu rodina Męcińských s úmyslem (později neúspěšně) přestavby. V roce 1882 byla půda, na které stály opuštěné hradby, rozdělena mezi místní selskou rodinu Baryłů. Jejich dědicové po dlouhých soudních sporech zříceninu v roce 1999 prodali Jarosławu Laseckimu, který se ujal její celkové rekonstrukce. Fotografie, jak to tady vypadalo před přestavbou, si můžete prohlédnout na odkaze výše.

V přestavěném hradu se nyní nachází hotel, restaurace, konferenční centrum a středisko služeb pro turisty. V interiéru, který je přístupný veřejnosti, jsou k vidění pečlivě zrekonstruované komnaty a v jedné z věží malé muzeum. Za vstup se platí - interiéry 20 zlotých, exteriéry 10 zlotých, ale protože se otevírá až za půl hodiny v 10:00, nebudeme čekat :-(

K dalšímu pohádkovému hradu je to jen 1,5 km. Tady už si na otevření počkáme :-)

 

Mirów, zřícenina hradu u stejnojmenné vesnice, je příkladem středověkého opevněného hradu upraveného později pro obytné účely. Kamenná strážní věž podřízená nedalekému hradu v Bobolicích byla postavena v dobách Kazimíra Velikého kolem poloviny čtrnáctého století. Majitelé se později střídali, hrad hodně utrpěl během švédského období a roku 1787 byl definitivně opuštěn. Pak se stal zdrojem stavebního kamene pro místní obyvatele, což urychlilo devastaci. Současným majitelem hradu je rodina Laseckých, která v roce 2006 na této památce zahájila záchranné práce.

Areál si lze prohlédnot za 10 zlotých - hrad i Mirowskie skaly, skalnatý a částečně bezlesý kopec, který se táhne směrem k hradu v Bobolicích. V jedné z jeskyní, v jeskyni Stajnia, byly objeveny první pozůstatky neandrtálce v Polsku s názvem Bobolus Jurassic. Jen škoda, že létání s dronem je zde i v Bobolicích majitelem výslovně zakázáno.

S dvojčaty, hrady Bobolice a Mirów, je spojena i tragická pověst. Oba hrady kdysi ovládali bratři Mir a Bobol. Mirův nešťastný poměr s Agnieszkou, manželkou Boboly, skončil bratrovraždou a zazděním krásné princezny zaživa, která dodnes jako bílá paní hledí na Mirów ze zdí zámku Bobolice.

 

Možná právě sem míří ti zpívající poutníci - do poustevny Ducha svatého v Czatachówě :-)

Rozsáhlými lesy přijíždíme k místu, kde stávala na skále Strażnica Przewodziszowice.

Skála je využívána horolezci a ze strážnice se zachovala částečně rekonstruovaná hradba, dlouhá 26 m, vysoká až 10 m a místy silná 1,8 m. Možná, že spolu se Suliszowickou strážní věží podporovala – jako předsunuté křídlo – obranný hrad Ostrężnik a zřejmě byla postavena na přelomu 14. a 15. století na příkaz polského krále Kazimíra Velikého. Poměrně hustá poloha hradů a strážních věží v Juře, blízko tehdejších hranic, zajišťovala, že jakýkoli pohyb větších nepřátelských jednotek by byl okamžitě zaregistrován.

Ruiny hradu Ostrężnik (fragmenty valů a zdí) jsou k vidění na vrcholu skály stejného jména v lese na kopci (380 m). O existenci hradu nejsou v kronikách téměř žádné informace, což může znamenat i to, že hrad nemusel být dokončen nebo byl využíván velmi krátkou dobu.

Ve skále, nad kterou byl hrad postaven, se nachází Ostrężnická jeskyně. Skála připomíná blok švýcarského sýra s mnoha komorami propojenými těsnými průchody - jeskyně má celkem 6 otvorů spojujících ji s povrchem a celkovou délku 98 m.

Snažíme se držet asfaltu, protože adrenalin v písku nás nikterak neláká. Až za vesničku Zrębice se nám to celkem dařilo, ale přes lesy kolem rezervace Sokole Góry pod vrcholem Puchacz (402 m) a Pustelnica (400 m) jsme si užili i nestability v písku.

Historie hradu Olsztyn sahá až do roku 1306 a ve 14. století byl jedním z největších opevněných hradů té doby. Jeho hlavním úkolem byla ochrana jihozápadních hranic Polského státu před nájezdy ze Slezska a Čech a jako jedno z prvních svého druhu a nejopevněnější se toto místo těšilo velkému zájmu panovníka, který zde i osobně pobýval.

 

Později, během švédské invaze v Polsku, zaútočila v říjnu 1655 na hrad v Olštýně švédská vojska a po krátkém obléhání jej zničila a město vypálila. Oprava a přestavba hradu byly následně kvůli vysokým nákladům zastaveny. V 19. století byl již hrad zcela opuštěn a postupně rozebírán na stavební materiál.

Na druhém konci úzkého hřebene zvedajícího se kopce, stojí osamělá čtyřboká věž ohromující svou tloušťkou zdí - Primátorská věž

Z hradu se zachovala část z hradních zdí, válcovitá a čtverhranná obytná věž či částí zdí hospodářských budov a sklepů. Dnes je areál majetkem místního pozemkového společenství, které vybírá poplatek 10 zlotých za vstup do areálu a dodatečně dalších pár zlotých u vstupu do Primátorské věže s vyhlídkovou terasou.

Je půl páté odpoledne, máme za sebou 50 km a zpátky do Zlotého Potoka nám schází 20 km. To stihneme i nákup v místní samoobsluze pro něco k večeři :-)

Moc hezké to na "szlaku orlich gniazd" bylo. Zítra zamíříme na jih do Glivic a pozítří do Bohumína. Do Glivic to bude cca 100 km, takže žádné polehávání ráno nebude. Mám z toho trochu nepříjemný pocit, ale musíme využít toho, že v neděli ráno budou všichni v kostele, protože první část kvůli rychlejšímu přesunu pojedeme po hlavní silnici :-(

 

úvod

den první: Mosty u Jablunkova - Hrčava (Trojmezí a nejvýchodnější bod ČR), 27 km

den druhý: Hrčava - Wisla - jezero Goczałkowickie - zámek Pszcyna - Osvětim, 100 km

den třetí: Osvětim - hrad Lipowiec - hrad Tenczyn - Krakov, 76 km

den čtvrtý: Krakov (Krakova mohyla, koncentrační tábor Plaszów, Kościuszkova mohyla, Piłsudského mohyla), 42 km

den pátý: Krakov (Wawel, Rynek Główny, Wandina mohyla, Kazimierz), 42 km

den šestý: Krakov - hrad Ojców - hrad Pieskowa Skała - Olkusz, 66 km

den sedmý: Olkusz - hrad Rabsztyn - hrad Bydlin - hrad Ogrodzieniec - hrad Bąkowiec - Jaworznik - Złoty Potok, 89 km

den osmý: Złoty Potok - hrad Bobolice - hrad Mirów - hrad Olsztyn - Złoty Potok, 70 km

den devátý: Złoty Potok - Żarki - Woźniki - jezero Chechło-Nakło - Bytom - Gliwice, 98 km

den desátý: Gliwice - Rybnik - Starý Bohumín, 72 km

suma sumárum 682 km