Ciclovia Alpe Adria 7.-18.8.2024

cyklotrasa z rakouského Salzburgu do italského Grada

 

etapa 4a: Paternion - Villach - Arnoldstein - Tarvisio (hotel Haberl), 62 km na kole

 

U snídaně jsme si pochutnali, ale poté jsme málem odjeli bez zaplacení. Všichni ostatní ubytovatelé si platbu nechali strhnout přímo přes booking, jen tenhle gasthaus byl výjimkou, kterou jsem prostě přehlédla. Naštěstí to dobře dopadlo, kartou se mi to sice zaplatit nepodařilo, ale měli jsme sebou samozřejmě i hotovost. Ale ta ostuda, co z toho mohla být...

Krásný den, svištíme si to podél Drávy a za hoďku a půl už jsme ve Villachu.

Do centra je to jen kousek přes most a barevné otevřené deštníky nad ulicí Ledergasse se mi moc líbily :-)

Kousek ještě pokračujeme kolem Drávy, ale poté změníme prudce směr a budeme pokračovat 10 km proti proudu Gail. Tento úsek je mimořádně pěkný a nabízí spoustu odpočinkových míst, kde si můžete odpočinout nebo si smočit nohy v řece.

Ve Sparu v Arnoldsteinu jsme si koupili oběd, takže teď už jen najít nějakou lavičku ve stínu. A ani jsme nemuseli hledat dlouho, byla i s výhledem na "Klosterruine".

Cyklostezka podél řeky Gail nás vedla podél hranice Naturparku Dobratsch. Věž na nejvýchodnějším vrcholu Gailtalských Alp byla vidět i od Paternionu a teď ji vidíme z opačné strany. Televizní a rádiový vysílač je vysoký 165 metrů a zprovozněn byl v roce 1971 v nadmořské výšce 2115 m. Villacher Alpenstraße je 16,5 kilometrů dlouhá a patří k nejkrásnějším vyhlídkovým silnicím v Rakousku.

Po levé ruce máme horu Dreiländereck (1508 m), která má několik názvů - Dreiländereck či Ofen v němčině, Peč slovinsky a Monte Forno italsky - trojmezí Rakousko, Slovinsko a Itálie. A aby toho nebylo málo, mluví se zde taky friulsky.

 

Vyfotit se na hraničním přechodu Unterthörl-Coccau mezi Rakouskem a Itálií musí každý :-)

A konečně Pontebbana - za vesničkou Coccau se napojujeme na bývalou železniční trať vybudovanou v letech 1875 až 1879 spojující Tarvisio a Udine. Železnice na této staré trati byla vyřazována z provozu v letech 1985 - 2000 (byla nahrazena novou dvoukolejnou elektrifikovanou tratí vedenou převážně v tunelech). První část cyklostezky byla zprovozněna v roce 2005 - hlaďoučký nalajnovaný asfalt, mírný sklon, osvětlené tunely, staré drážní domky a nádraží, původní železniční mosty a úžasné horské scenérie okolo činí z této trasy opravdový cyklistický ráj.

Tarvisio bylo součástí Rakouska až do roku 1919. Do té doby se zde mluvilo převážně německy. Dnes převažuje samozřejmě italština, ale vícejazyčné nápisy jsou ve čtyřech jazycích - italštině, němčině, slovinštině a regionálním menšinovém jazyce friulštině.

Tady bývalo nádraží :-)

Sehnat levné ubytování v Tarvisiu se nám přes booking nepodařilo - za nocleh se snídaní v hotelu Haberl zaplatíme nejvyšší částku ze všech, včetně poplatků nás stojí nocleh 120€. Ale chtěli jsme nocovat právě v Tarvisiu kvůli cyklovýletu k jezerům Laghi di Fusine či výjezdu lanovkou na horu Monte Santo di Lussari.

 

V hotelu Haberl mají check-in od 15:00, takže máme tak akorát chvilku na zmrzlinu. Ubytujeme se, odložíme, co nebudeme potřebovat a vyrazíme na kole k jezerům. Paní v recepci mluví anglicky tak jako já, takže ubytování je rychlé :-)

 

etapa 4b: Tarvisio - Laghi di Fusine - Tarvisio, 28 km na kole

 

Po cyklostezce po bývalé železniční trati z Tarvisia do Lublaně vyrážíme směrem do Slovinska. S minimálním převýšením se tudy dostanete třeba až do Kranjske Gory, ale my ze stezky odbočujeme ještě před italsko-slovinskou hranicí. Laghi di Fusine, jezera ledovcového původu leží pod severní stěnou hory Mangart (2677 m) v Itálii.

Superiore, horní jezero (929 m) má plochu 9 ha a maximální hloubku 10 m, inferiore, dolní (924 m) je 13,5 ha velké s maximální hloubkou 25 m. Hladina dolního jezera hraje snad všemi odstíny modré a zelené, ale horní nás zklamalo. Těch aut a lidí... A někteří se i koupali...

Pro auta je vjezd mýtnou bránou zpoplatněn a platí se zřejmě i za horní parkoviště. Jak to ale přesně funguje netušíme, auta parkovala podél silničky prostě všude. Každopádně pro nás je nejvyšší čas se vrátit zpět do Tarvisia. Pro kola mají v hotelu dvě místnosti ve dvoře a několik zásuvek. Snad nám nějaká volná ještě zůstala a nebudeme muset baterku odnášet do pokoje - na elektrokole jezdí téměř všichni.

Nádherný den to byl, ale to ještě netušíme, co nás večer a v noci čeká. Diskotéka :-(

 

Vašek během celého našeho putování natáčel střídavě na kameru DJI Osmo Action 4, 360° kameru Insta360. Úvodní upoutávka je patnáctiminutová, ale videa z jednotlivých dnů jsou mnohdy delší než celovečerní film :-)

 

Oficiální trasa ze Salzburgu do Grada měří 415 km. Nám to se všemi zajížďkami k zajímavostem kolem trasy a kvůli návratu do Villachu na nádraží vyšlo skoro na dvojnásobek.